Sochy v zámeckém parku, Jaroměřice nad Rokytnou
- Archeologie (7)
- Církevní (330)
- Židovské (55)
- Fortifikační (110)
- Lidová architektura (101)
- Městská architektura (126)
- Technické (122)
- Rozhledny a vyhlídková místa (34)
- Parky, obory a přírodní prvky (12)
- Sepulkrální, sochařská a drobná architektura (326)
- Památkově chráněná území (33)
Součástí zámecké zahrady jaroměřického zámku je 11 sochařských děl z mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Současně s barokní přestavbou zámku vznikla myšlenka úpravy rozlehlé zámecké zahrady, jejíž projekt vypracoval Jean Trehet (1715). Projekt později přepracoval Anton Zinner (1732). Dle dochovaných pramenů víme, že v roce 1729 se v zahradě zřizoval vodotrysk, v roce 1733 se už plánovitě vysazovaly keře a květinová výzdoba. Nezbytnou součástí barokních zahrad byly i plastiky. Názory na počet soch v jaroměřickém parku se v literatuře mění. Často se hovoří o 20–24 kusech, které tam bývaly umístěny. Dnešní situace vychází z projektu Dušana Riedla a Břetislava Šorma, kteří se podíleli na projektu rekonstrukce barokní zahrady v letech 1961-1963. Zahrada byla rozšířena na druhý břeh Rokytné, kde pokračuje přírodně krajinářský anglický park, který obklopuje uměle vyhloubený kanál. Tak vznikl zajímavý ostrov, zvaný divadelní. V parteru zahrady jsou instalovány barokní sochy antických bohů a bohyň a také kamenné barokní lavice. Sochy jsou dílem Kašpara Obera a s největší pravděpodobností vznikly podle předloh – kreseb a grafických listů. Jinak by byla stěží vysvětlitelná „hluchá místa“ při bočním pohledu na sochy, řešené frontálně. U některých z nich je nedostatečné prokomponování vazby hmoty a drapérie. Snahou o obohacení základního tvaru sochařskými prostředky dodal sochař připojením atributů či vedlejších figur. Rozdíly, které můžeme vidět při detailním pozorování povrchu soch lze přičíst na vrub dílně, neboť s Oberem pracovalo více pomocníků. V současné době je v zámecké zahradě 11 soch, 4 kamenné lavice a jeden kamenný sokl bez figury. Sochy znázorňují antické postavy, kterými jsou: Minerva, Apollo, Saturnus, Mars, Ceres, Klytie, Aurora, Venuše, Flora, Juno, Jupiter.
Současně s barokní přestavbou zámku vznikla myšlenka úpravy rozlehlé zámecké zahrady, jejíž projekt vypracoval Jean Trehet (1715). Projekt později přepracoval Anton Zinner (1732). Dle dochovaných pramenů víme, že v roce 1729 se v zahradě zřizoval vodotrysk, v roce 1733 se už plánovitě vysazovaly keře a květinová výzdoba. Nezbytnou součástí barokních zahrad byly i plastiky. Názory na počet soch v jaroměřickém parku se v literatuře mění. Často se hovoří o 20–24 kusech, které tam bývaly umístěny. Dnešní situace vychází z projektu Dušana Riedla a Břetislava Šorma, kteří se podíleli na projektu rekonstrukce barokní zahrady v letech 1961-1963. Zahrada byla rozšířena na druhý břeh Rokytné, kde pokračuje přírodně krajinářský anglický park, který obklopuje uměle vyhloubený kanál. Tak vznikl zajímavý ostrov, zvaný divadelní. V parteru zahrady jsou instalovány barokní sochy antických bohů a bohyň a také kamenné barokní lavice. Sochy jsou dílem Kašpara Obera a s největší pravděpodobností vznikly podle předloh – kreseb a grafických listů. Jinak by byla stěží vysvětlitelná „hluchá místa“ při bočním pohledu na sochy, řešené frontálně. U některých z nich je nedostatečné prokomponování vazby hmoty a drapérie. Snahou o obohacení základního tvaru sochařskými prostředky dodal sochař připojením atributů či vedlejších figur. Rozdíly, které můžeme vidět při detailním pozorování povrchu soch lze přičíst na vrub dílně, neboť s Oberem pracovalo více pomocníků. V současné době je v zámecké zahradě 11 soch, 4 kamenné lavice a jeden kamenný sokl bez figury. Sochy znázorňují antické postavy, kterými jsou: Minerva, Apollo, Saturnus, Mars, Ceres, Klytie, Aurora, Venuše, Flora, Juno, Jupiter.
