Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Novogotický altán Gloriet nabízí jedinečnou vyhlídku na boční strž zvanou Divoká rokle, kde se nespoutaná řeka mění v burácející peřeje a vodopády. Drobná architektura byla... více

Mezi Kralicemi, Otradicemi a Náměští nad Oslavou se rozkládá rozlehlá obora (viz heslo Obora, Náměšť nad Oslavou), která navazuje na zámecký areál. Kromě mohutných prastarých... více

Oktogonální dřevěný altánek s vyřezávanými prvky folklórního tvarosloví byl vybudován za přispění havlíčkobrodského okrašlovacího spolku Budoucnost na sklonku 19. století a... více

Otevřený altán heptagonálního půdorysu stojí od 19. století na okraji terasy se zahradou pod jižním průčelím zámku. Nedávno opravenou drobnou stavbu tvoří sedm dřevěných sloupů,... více

Světelský barokní zámek prošel ve své historii empírovou a novorenesanční úpravou a patří k působivým dominantám města. Jeho součástí je i zámecký park, který nabízí... více

V roce 2015 bylo v části areálu bývalé třebíčské továrny na výrobu obuvi BOPO otevřené Ekotechnické centrum ALTERNÁTOR – jediné science centrum na Vysočině. Ve třech patrech na... více

Arboretum (z latinského arbor-strom) je botanická zahrada zaměřená na soustředění sbírek stromů. Jemnické arboretum vzniklo spolu se Zemskou lesnickou školou,která byla založena roku... více

Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. K jeho zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava... více

Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled... více

Poměrně malá obec ve zvlněné krajině jihovýchodního podhoří Českomoravské vysočiny tehdy s cca 200 obyvateli se před koncem 2. světové války stala dějištěm událostí, které... více

Vrch Křemešník je místem duchovní kultury, rozjímání i ukázkou harmonického provázání architektury s krajinou. Poutník svou cestu k baroknímu poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice... více

Unikátní soubor barokních božích muk při cestách z Jaroměřic nad Rokytnou je reprezentován čtveřicí solitérů, které formují barokní ráz krajiny v těsném okolí města. Najdeme je... více

Původně pozdně renesanční boží muka z první čtvrtiny 17. století byla v roce 1814 sekundárně doplněná nápisem připomínajícím Napoleonův pád a ukončení válek. Proto se dnes... více

Zajímavě provedená drobná kamenná kaplička z roku 1891 připomíná spíše pomník nebo náhrobek. V edikulové nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Bůh otec drží na klíně... více

Barokní boží muka zasvěcená sv. Rochovi, pocházející z 18. století, stojí na vyvýšenině nad hřbitovem a otevírá se od nich krásný výhled do otevřené krajiny v okolí Lukavce.... více

Žulová boží muka byla na křižovatce cest u Koželužského potoka vystavěna roku 1668, jak nám prozrazuje nápis vytesaný v dolní části hlavice - lucerny. Boží muka jsou zajímavá... více

Ve stínu vysoké lípy, na místě nazývaném Na Vošťávku, stojí vysoká hranolová boží muka z 18. století. Z tohoto místa je krásný výhled do krajiny, ve které bolechovská boží... více

Mimořádně hodnotná pozdně gotická žulová boží muka s tordovaným dříkem pocházejí z doby kolem roku 1500. Původně byla boží muka opatřena dvěma olověnými deskami z 18. století... více

Mohutná boží muka dle datace na pilíři pocházejí z roku 1605. Zvláštností těchto božích muk je velikost kapličky, která dosahuje stejné výšky jako samotný pilíř. více

Zděná pilířová boží muka, pocházející z 18. století, leží na území obce Dešov, která byla jako příklad obce s dochovanými soubory lidové architektury prohlášena vesnickou... více