Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Mikuláše, Častrov
zpět do výpisu
Kostel sv. Mikuláše byl vystavěn v gotickém slohu pánem Dobešem z Bechyně a Benešova kolem roku 1350. Původně gotický kostel nechal v roce 1722 přestavět do současné barokní podoby majitel panství i kostela, hrabě František Karel Ebelín z Friedbergu, císařský rada a přísedící komorního a lenního soudu v Praze. Největší zvláštností častrovského kostela sv. Mikuláše jsou věžní hodiny, které jsou oproti zvyklosti zabudovány do široké, šindelem pokryté báně, a představují tak v Čechách, ale snad i v Evropě ojedinělý stavební prvek. Obvykle jsou věžní hodiny umísťovány na stěny věže, ne však na báň.
Region: | Pelhřimovsko | Okres: | Pelhřimov | Obec: | Častrov |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 26993/3-2964 | GPS souřadnice: | 49°18'27.044"N, 15°10'48.846 | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Pozdně barokní jednolodní stavbě dominuje západní hranolová věž s širokou bání ukončená ve vrcholu lucernou, výraznou cibulí a křížem se zlacenými paprsky. Malebnost celému kostelu dodává šindelová krytina použitá na lodi i báni věže. Jediným pozůstatkem z původní stavby kostela je gotický hrotitý portál na jižní straně lodi. V hlavní věži je umístěn velmi cenný zvon, na němž je plaketa ukřižovaného Krista s nápisem. Jižní stěnu věže zdobí sluneční hodiny, které v roce 1971 doplnil akademický malíř Jiří Mareš o fresku klusajícího koně s obrácenou hlavou zpět, symbolem ubíhajícího času. Hlavní kostelní plochostropou loď odděluje od kněžiště půlkruhový vítězný oblouk. Prostor vyhrazený kněžím, tzv. kněžiště nebo presbytář, má gotické základy. Zařízení kostela pochází většinou z doby pozdního baroka.