Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Hřbitov židovský, Horní Cerekev
zpět do výpisu
Hřbitov byl založen již v 17. století a nacházejí se zde barokní náhrobky z první poloviny 18. století, Nejnovější náhrobky jsou z doby před druhou světovou válkou. Součástí hřbitova je i márnice se stanovou střechou. Posvátnou atmosféru mezi náhrobky ozvláštňují staré stromy. Ke hřbitovu vede stezka Greenway řemesel a vyznání.
Region: | Pelhřimovsko | Okres: | Pelhřimov | Obec: | Horní Cerekev |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 36832 / 3-3009 | GPS souřadnice: | 49°19'37.847"N, 15°18'41.362"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Podle vyobrazení dvou žehnajících rukou můžeme na hřbitově snadno identifikovat kohenské náhrobky. Koheni jsou židovští kněží. Vztahují se na ně zostřená pravidla rituální čistoty, včetně styku s mrtvými – proto jsou jejich hroby zpravidla na kraji hřbitova. Kromě tohoto symbolu zde nacházíme i symbol konvičky (někdy vyobrazené s miskou), který na náhrobku vypovídá o tom, že se jedná o hrob levity. Levité umývají kohenovi ruce před kněžským požehnáním. Odtud také pochází jejich speciální symbol.
Doprovodit mrtvého na jeho poslední cestě (levajat ha-met) se pokládá za obzvláště bohulibý skutek. Hřbitov je v hebrejštině nazýván dům věčnosti, dům života nebo jen pohřebiště. Do hrobu je zesnulý uložen v prosté dřevěné rakvi, aby si lidé alespoň ve smrti byli rovni, oblečený do bílého rubáše zvaného kitl (kitl je vhodný svatební dar) a je-li to muž starší třinácti let, pak někdy i do svého znehodnoceného modlitebního pláště – talitu. Náhrobek (maceva) bývá vztyčen zpravidla 11 měsíců po pohřbu. Text obsahuje jména zemřelého a jeho otce (u ženy také manžela), datum úmrtí a pohřbení, často tituly a slova chvály. Začíná zkratkou „Zde je pochován" a končí požehnáním „Jeho (její) duše budiž pojata do svazku živých". Židovský hřbitov nenavštěvujeme o šabatu (od pátečního do sobotního večera). Muži mají mít pokrytou hlavu, na hřbitově se nemá jíst, pít, rozdělávat oheň (tedy ani kouřit) nebo s sebou vodit zvířata.