Údolí Oslavy a Chvojnice
zpět do výpisu
Evropsky významná lokalita Údolí Oslavy a Chvojnice na hranici krajů Vysočina a Jihomoravského se téměř úplně kryje se stejnojmennou přírodní rezervací chráněnou od roku 1974. Do soustavy NATURA 2000 byla zařazena z důvodu výskyty mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), orchideje jazýčku jaderský (Himantoglossum adriaticum), koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), motýla přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a drobné ryby vranky obecné (Cottus gobio) a sedmi různých typů společenstev, z toho tří lesních. Pro svou divokost a jedinečné přírodní scenerie je území častým a vyhledávaným turistickým cílem.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Říční údolí leží při severovýchodním okraji Znojemské pahorkatiny, jejíž převážně plochý reliéf je narušován několika výraznými a hlubokými říčními údolími. V nich se objevují meandrovité i přímé úseky, rozsáhlé skalní výchozy a suťová pole. Podloží je budováno převážně vysoce metamorfovanými horninami moldanubika, hlavně granulity náměšťsko-moravskokrumlovského tělesa, ve kterých se objevují tělesa tmavých hadců (serpentinitů). Přímo v údolí vystupují tmavé houževnaté amfibolity, někdy granátové. Ve východní části území se objevují méně metamorfované horniny moravské svorové zóny a olešnické skupiny moravika. Kromě narůžovělých ortorul a migmatitů jsou časté muskovitové svory, ojediněle i krystalické vápence. Údolí Chvojnice pod Kralicemi proráží horninami moravika, především bítešskou okatou rulou, v níž jsou uloženy polohy tmavých amfibolitů (Kozí hřbety). Níže po proudu se objevují krystalické vápence a dolomity, vložky kvarcitů a grafitových hornin. Nejčastějším půdním typem jsou kambizemě, v nivách se vyskytují fluvizemě, na prudších svazích pak rankery a v okolí vystupujícího podloží mělké litozemě. Nejčastějším typem lesních společenstev jsou hercynské dubohabřiny, které byly ale bohužel na lépe přístupných plošinách nahrazeny jehličnatými monokulturami. Místy se v nich objevují teplomilné druhy jako např. medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyllum), hojné jsou i druhy typické pro karpatskou část Moravy jako ostřice chlupatá (Carex pilosa) či pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). U Kladerub se můžeme setkat s menšími porosty bikových i květnatých bučin. Častým společenstvem jsou suťové lesy nejčastěji v podobě lipových javořin, na výslunných stanovištích v horních částech svahů se objevují acidofilní bikové a teplomilné doubravy. Asi nejteplomilnější vegetaci hostí stráně v okolí Ketkovického hradu, kde se nachází i fragment dřínové doubravy, v brzkém jaru nápadný žlutě kvetoucími keři dřínu obecného (Cornus mas). Na skalních ostrožnách můžeme mluvit o druhově chudé vegetaci skalních borů. Skály hostí společenstva skalních štěrbin, vysokostébelných skalních terásek a vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens). Podél řek se vyvinuly potoční olšiny a jaseniny, místy i porosty s vrbou křehkou (Salix fragilis), břehy hostí vegetaci s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí banátskou (Carex buekii). V řece Oslavě roste lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Náhradní nelesní vegetaci představují nivní louky v podobě více či méně degradovaných psárkových a pcháčových luk. Severně od Senorad se nacházejí suché pastviny s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Z těch nejzajímavějších rostlinných druhů území z bezlesích stanovišť je třeba zmínit křivatec český (Gagea bohemica), kakost krvavý (Geranium sanguineum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hvězdnici chlumní (Aster amellus) a h. zlatovlásek (A. linosyris), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera) a l. trojprstý (S. tridactylites), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum) a další. Pro lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) rostoucí na suti se jedná o jedinou lokalitu na Moravě. Nápadná orchidej jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum) má v lůmku severně od Ketkovického hradu jedinou lokalitu v celé ČR. V lesních společenstvech rostou brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), dymnivka plná (Corydalis solida), orchidejovité rostliny vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), dále lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec hranatý (E. angulata). Bohatá je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů, namátkou lze uvést vzácné druhy mechů Grimmia plagiopodia, Didymodon acutus, Orthotricha lyellii a O. patens. Druh dvouhrotec zelený (Dicranum viride) byl v území zjištěn zatím na jediném místě, a to v porostu hercynské dubohabřiny, suťového lesa a olšového luhu na pravém břehu Oslavy na lokalitě U Vlasáka. Populace roste hlavně ve spodních částech kmenů listnatých stromů, především olší, lip, dubů a habru. Rozmanitost krajinného reliéfu podmiňuje i různorodost ekotopů, na kterých se zachovala přirozená živočišná společenstva. Pozoruhodný je výskyt teplomilných druhů měkkýšů Valonia costata a Helicodonta obvoluta. Okolí zříceniny Levnova je lokalitou řady xerotermních druhů hmyzu, např. pakudlanky Mantispa styriaca, ploskoroha Ascalaphus macaronius, ploštic Odontoscelis fuliginosa, Ischnocoris hemipterus, Ceraleptus lividus, Legnotus limbosus aj. Také intenzivním průzkumem fauny motýlů byla prokázána velmi vysoká druhová diverzita. Největší pozornost byla věnována synuzii motýlů listnatého lesa, výsledkem je prokázání hojného výskytu slimákovce Heterogenea asella, srpokřídlece Sabra harpagula, píďalek Cyclophora porata, C. annulata, Lampropteryx suffumata, Eupithecia abbreviata, můr Pechipogo strigilata, Paracolax tristalis a Minucia lunaris, které se mimo zachovalé lesní komplexy vyskytují jen jednotlivě. Vzácně zde byly zjištěny píďalky Hydrelia blomeri, jenž je potravně vázaná na jilm (Ulmus sp.), Melananthia procellata vázaná na plamének (Clematis sp.) nebo Apeira syringaria s vazbou na křovinatý podrost listnatého lesa. Skalní a lesostepní společenstva jsou refugiem např. lišaje Proserpinus proserpina, modráska Scolitantides orion, píďalek Stegania cararia, Idaea contiguaria, Perizoma hydrata, Tephrina arenacearia, Gnophos furvatus či Charissa ambiguata a můr Schrankia taenialis, Photedes extrema, Hoplodrina superstes nebo Hadena perplexa. Zajímavým nálezem je drobný motýl Chrysoesthia verrucosa, který byl popsán teprve v roce 1999. Vlhčí stanoviště, především poblíž vlastního toku řeky Oslavy obývá např. lišejníkovec Pelosia muscerda, blýskavka Atypha pulmonaris, jedinečná je však především početná populace jasoně Parnassius mnemosyne. Relativně hojný je v území přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Bohatá je rovněž fauna brouků, z řady druhů lze uvést např. zdobence Gnorimus nobilis. Významná je ichtyofauna území. Kromě velmi početné populace vranky obecné (Cottus gobio) se zde vyskytuje hojně také mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), pstruh obecný (Salmo trutta), jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a j. tloušť (L. cephalus). Ve stinných lesních žlabech žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v blízkém okolí řek užovka podplamatá (Natrix tessellata) a užovka obojková (N. natrix). V území pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), puštík obecný (Strix aluco) a výr velký (Bubo bubo). Z drobných savců se zde vyskytuje např. rejsec černý (Neomys anomalus) a řada druhů netopýrů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr velký (Myotis myotis). Atraktivnost území zvyšují i zbytky Ketkovického (Levnova) a Sedleckého hradu a Lamberka.
Říční údolí leží při severovýchodním okraji Znojemské pahorkatiny, jejíž převážně plochý reliéf je narušován několika výraznými a hlubokými říčními údolími. V nich se objevují meandrovité i přímé úseky, rozsáhlé skalní výchozy a suťová pole. Podloží je budováno převážně vysoce metamorfovanými horninami moldanubika, hlavně granulity náměšťsko-moravskokrumlovského tělesa, ve kterých se objevují tělesa tmavých hadců (serpentinitů). Přímo v údolí vystupují tmavé houževnaté amfibolity, někdy granátové. Ve východní části území se objevují méně metamorfované horniny moravské svorové zóny a olešnické skupiny moravika. Kromě narůžovělých ortorul a migmatitů jsou časté muskovitové svory, ojediněle i krystalické vápence. Údolí Chvojnice pod Kralicemi proráží horninami moravika, především bítešskou okatou rulou, v níž jsou uloženy polohy tmavých amfibolitů (Kozí hřbety). Níže po proudu se objevují krystalické vápence a dolomity, vložky kvarcitů a grafitových hornin. Nejčastějším půdním typem jsou kambizemě, v nivách se vyskytují fluvizemě, na prudších svazích pak rankery a v okolí vystupujícího podloží mělké litozemě. Nejčastějším typem lesních společenstev jsou hercynské dubohabřiny, které byly ale bohužel na lépe přístupných plošinách nahrazeny jehličnatými monokulturami. Místy se v nich objevují teplomilné druhy jako např. medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyllum), hojné jsou i druhy typické pro karpatskou část Moravy jako ostřice chlupatá (Carex pilosa) či pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). U Kladerub se můžeme setkat s menšími porosty bikových i květnatých bučin. Častým společenstvem jsou suťové lesy nejčastěji v podobě lipových javořin, na výslunných stanovištích v horních částech svahů se objevují acidofilní bikové a teplomilné doubravy. Asi nejteplomilnější vegetaci hostí stráně v okolí Ketkovického hradu, kde se nachází i fragment dřínové doubravy, v brzkém jaru nápadný žlutě kvetoucími keři dřínu obecného (Cornus mas). Na skalních ostrožnách můžeme mluvit o druhově chudé vegetaci skalních borů. Skály hostí společenstva skalních štěrbin, vysokostébelných skalních terásek a vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens). Podél řek se vyvinuly potoční olšiny a jaseniny, místy i porosty s vrbou křehkou (Salix fragilis), břehy hostí vegetaci s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí banátskou (Carex buekii). V řece Oslavě roste lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans). Náhradní nelesní vegetaci představují nivní louky v podobě více či méně degradovaných psárkových a pcháčových luk. Severně od Senorad se nacházejí suché pastviny s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Z těch nejzajímavějších rostlinných druhů území z bezlesích stanovišť je třeba zmínit křivatec český (Gagea bohemica), kakost krvavý (Geranium sanguineum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hvězdnici chlumní (Aster amellus) a h. zlatovlásek (A. linosyris), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera) a l. trojprstý (S. tridactylites), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum) a další. Pro lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) rostoucí na suti se jedná o jedinou lokalitu na Moravě. Nápadná orchidej jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum) má v lůmku severně od Ketkovického hradu jedinou lokalitu v celé ČR. V lesních společenstvech rostou brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), dymnivka plná (Corydalis solida), orchidejovité rostliny vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), dále lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec hranatý (E. angulata). Bohatá je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů, namátkou lze uvést vzácné druhy mechů Grimmia plagiopodia, Didymodon acutus, Orthotricha lyellii a O. patens. Druh dvouhrotec zelený (Dicranum viride) byl v území zjištěn zatím na jediném místě, a to v porostu hercynské dubohabřiny, suťového lesa a olšového luhu na pravém břehu Oslavy na lokalitě U Vlasáka. Populace roste hlavně ve spodních částech kmenů listnatých stromů, především olší, lip, dubů a habru. Rozmanitost krajinného reliéfu podmiňuje i různorodost ekotopů, na kterých se zachovala přirozená živočišná společenstva. Pozoruhodný je výskyt teplomilných druhů měkkýšů Valonia costata a Helicodonta obvoluta. Okolí zříceniny Levnova je lokalitou řady xerotermních druhů hmyzu, např. pakudlanky Mantispa styriaca, ploskoroha Ascalaphus macaronius, ploštic Odontoscelis fuliginosa, Ischnocoris hemipterus, Ceraleptus lividus, Legnotus limbosus aj. Také intenzivním průzkumem fauny motýlů byla prokázána velmi vysoká druhová diverzita. Největší pozornost byla věnována synuzii motýlů listnatého lesa, výsledkem je prokázání hojného výskytu slimákovce Heterogenea asella, srpokřídlece Sabra harpagula, píďalek Cyclophora porata, C. annulata, Lampropteryx suffumata, Eupithecia abbreviata, můr Pechipogo strigilata, Paracolax tristalis a Minucia lunaris, které se mimo zachovalé lesní komplexy vyskytují jen jednotlivě. Vzácně zde byly zjištěny píďalky Hydrelia blomeri, jenž je potravně vázaná na jilm (Ulmus sp.), Melananthia procellata vázaná na plamének (Clematis sp.) nebo Apeira syringaria s vazbou na křovinatý podrost listnatého lesa. Skalní a lesostepní společenstva jsou refugiem např. lišaje Proserpinus proserpina, modráska Scolitantides orion, píďalek Stegania cararia, Idaea contiguaria, Perizoma hydrata, Tephrina arenacearia, Gnophos furvatus či Charissa ambiguata a můr Schrankia taenialis, Photedes extrema, Hoplodrina superstes nebo Hadena perplexa. Zajímavým nálezem je drobný motýl Chrysoesthia verrucosa, který byl popsán teprve v roce 1999. Vlhčí stanoviště, především poblíž vlastního toku řeky Oslavy obývá např. lišejníkovec Pelosia muscerda, blýskavka Atypha pulmonaris, jedinečná je však především početná populace jasoně Parnassius mnemosyne. Relativně hojný je v území přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Bohatá je rovněž fauna brouků, z řady druhů lze uvést např. zdobence Gnorimus nobilis. Významná je ichtyofauna území. Kromě velmi početné populace vranky obecné (Cottus gobio) se zde vyskytuje hojně také mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), pstruh obecný (Salmo trutta), jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a j. tloušť (L. cephalus). Ve stinných lesních žlabech žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v blízkém okolí řek užovka podplamatá (Natrix tessellata) a užovka obojková (N. natrix). V území pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), puštík obecný (Strix aluco) a výr velký (Bubo bubo). Z drobných savců se zde vyskytuje např. rejsec černý (Neomys anomalus) a řada druhů netopýrů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr velký (Myotis myotis). Atraktivnost území zvyšují i zbytky Ketkovického (Levnova) a Sedleckého hradu a Lamberka.
