GPS souřadnice: | 49°25´15,540´´N, 16°2´17,340´´E | Lokalizace: | Lom v Horních Borech se nachází asi 8 km s. od Velkého Meziříčí, a přibližně jeden kilometr východně od obce. Je dostupný ze silnice Bory – Cyrilov. |
|
Podrobný popis:
Lom je založen v horninách borského granulitového masivu, který má přibližně čočkovitý tvar a je uložen v metamorfovaných komplexech strážeckého moldanubika. Hlavní petrografickou náplň granulitového tělesa tvoří různé typy granulitů a cordieritových rul. Jádro celého masivu je tvořeno světlým granulitem. Jde o strukturně nejvýš položenou a nejvíce erodovanou část masivu. Hornina může být zcela světlá, častější jsou páskované textury, ve kterých se střídají polohy s biotitem a bez biotitu. Základní mineralogické složení horniny tvočí křemen, K-živec převažující nad plagioklasem, sillimanit, kyanit, biotit, granát, rutil, apatit, turmalín a zirkon. Biotitový granulit je nejběžnější horninou masivu, barva horniny je šedá až hnědošedá a skládá se z diskovitého křemene, K-živce, oligoklasu, usměrněného biotitu, sillimanitu, kyanitu, granátu, zirkonu a apatitu.
Cordieritová rula je světlá hornina s šedomodrým nádechem. Zpravidla tvoří nepravidelná tělesa několikametrové mocnosti v biotitovém granulitu. Minerální složení ruly tvoří křemen, K-živec převažující nad oligoklasem, biotit, cordierit, kyanit, sillimanit, spinel, biotit, granát, apatit, a zirkon. Cordierit patří sice k akcesorickým minerálům, tvoří však často porfyroblasty několikacentimetrové velikosti. Některá zrna jsou čerstvá, některá jsou částečně druhotně přeměněná. Nápadná je modrá až modrofialová barva, zrna někdy dosahují až drahokamové kvality.
Metamorfované horniny borského granulitového masivu běžně pronikají mladší žíly zonálních granitických pegmatitů o mocnosti výjimečně až dva metry. Větší tělesa mají zřetelnou zonální stavbu. Mezi hlavní minerály patří křemen, ortoklas, albit, muskovit a biotit. Méně často se objevují cordierit, turmalín – skoryl, apatit nebo pyrit.
Granulity obsahují četné uzavřeniny ultrabazických hornin, jejichž velikost kolísá od několika centimetrů do několika metrů. V granulitech a granulitových rulách byly identifikovány zejména peridotitty a dunity, méně časté jsou pyroxenity, eklogity a opálové uzavřeniny. Peridotit je zelenočerná, jemně zrnitá hornina se typickou smyčkovitou strukturou. Hlavním minerálem je olivín, který bývá různou měrou přeměněný na minerály serpentinitové skupiny. Uzavřeniny ultrabazických hornin mají na styku s leptynity vyvinuty reakční zóny. Ve vnitřní zóně je přítomen mastek a antofylit, ve vnější zóně flogopit a amfibol. Původ ultrabazických hornin je třeba hledat ve svrchním plášti, jehož složení tyto horniny velmi pěkně dokumentují.