Přírodní rezervace Na podlesích ležící nedaleko Hrutova v nadmořské výšce 570 m, chrání asi dvousetmetrový úsek potočního údolíčka (Stráží potok) s fragmenty vlhkých a zrašelinělých luk s ostřicovo-mechovými společenstvy, s vysokou druhovou diverzitou a s výskytem řady chráněných druhů rostlin, zejména vstavačovitých.
Podrobný popis:
Území náleží do subprovincie Českomoravské vrchoviny, oblasti Křižanovické vrchoviny. Lokalita je součástí celku Brtnická vrchovina – plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi a zejména rulami s hlubinnými vyvřelinami. Přírodní rezervace leží v pramenné oblasti bezejmenného pravostranného přítoku říčky Brtnice v nadmořské výšce 570 m. Horninový podklad tvoří silimaniticko-biotitické pararuly moldanubika s vložkami kvarcitů a vápenato-silikátových hornin. V potoční nivě jsou uloženy fluviální a delofluviální hlinité a rašelinné sedimenty kvartérního stáří.
Mezi půdami převažuje glej typický, na který navazuje kambizem dystrická s doprovodnými pseudogleji.
Lokalita PR (tzv. Hrutovská louka) odpovídá vegetační jednotce mokřadních olšin. Současný vegetační kryt tvoří sekundární ostřicová vegetace s iniciálním stadiem olšin. PR je cca 200 m dlouhý úsek potoční nivy. Potok, podélná osa údolíčka se spádem k severu, vytváří mělké údolíčko s cennou vlhkomilnou vegetací. Okraje tvoří mírně svažité zatravněné meze, které jsou bariérou mezi chráněným územím a okolními lány polí.
Z četné pestré skladby mezi významné rostliny patří následující zvláště chráněné, ohrožené druhy: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris). Velmi pestré je druhové spektrum ostřic: o. příbuzná (Carex appropinquata), o. latnatá (C. paniculata), o. šedavá (C. canescens), o. přioblá (C. diandra), o. ježatá (C. echinata), o. štíhlá (C. gracilis), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. zobánkatá (C. rostrata), o. popelavá (C. cinerea), o. dvouřadá (C. disticha), , o. zaječí (C. leporina) a o. šupinoplodá (C. lepidocarpa). Z dřevin se vyskytuje zejména olše lepkavá (Alnus glutinosa), ojediněle jalovec obecný (Juniperus communis). Dříve se v území vyskytoval bělorozchodník huňatý (Oreosedum villosum), ale od roku 1989 nebyl nalezen.
V minulosti v území probíhalo jednosečné luční hospodaření, stagnující voda byla odváděna mělkými stružkami a podle potřeby bylo pročišťováno koryto potůčku. V období kolektivizace bylo kosení nepravidelné, okolní pozemky byly odvodněny drenážemi se zaústěním do levostranné boční meze a do potůčku. Chráněné území bylo meliorací ušetřeno díky zásahu státní ochrany přírody.