Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Rychta hornoměstská, Velké Meziříčí
    Rychta hornoměstská, Velké Meziříčí
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Již ve 14. století hradbami vytyčený prostor samotného města nestačil a vznikají nová předměstí, mezi nimi i Horní Město (1387), které mělo i vlastní samosprávu. Dům č. p. 357 byl sídlem hornoměstského rychtáře a místem, kde se scházela samospráva. 
      
 
      
        
          
            | | Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko |  | Okres: | Žďár nad Sázavou |  | Obec: | Velké Meziříčí |  | Ulice: | Hornoměstská | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 357 |  | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | ne |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 33644/7-4571 |  | GPS souřadnice: | 49°21'21.001"N, 16°0'30.004"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko |  | Slohové období (další): | Gotika | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          V průběhu 13. a 14. století se Meziříčí stalo centrem velkého panství, zahrnujícího kromě Meziříčska též Náměsťsko a sahajícího až k Novému Veselí. Speciální právní postavení v rámci Velkého Meziříčí získalo Horní Město, které mělo nárok na svého zástupce v městské radě. V pohusitském období již bylo pravidlem, že v řadě konšelů na posledním místě vždy figurovaly dvě osoby z Horního Města. Rychtář byl zástupce vrchnosti, bohatý sedlák, rozsuzoval spory, dohlížel na vybírání dávek. Rychtář (též richter, iudex, fojt, šoltys) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce. Během 15. a 16. století se obsah funkce změnil, od roku 1547 v městě dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka. Funkce královského rychtáře byla zrušena v roce 1783. Nejběžnější součástí městské jurisdikce bylo řešení nesporné agendy civilního soudnictví, tedy majetkové a dědické řízení. Konšelé dohlíželi na řádné zápisy směn nemovitostí, odkazů, testamentů a svatebních smluv. Zvláštní pozornost věnovali též správě sirotčích peněz, kde bylo nutné přesně ocenit pozůstalosti a určit práva i povinnosti příbuzných. Městská rada v pozdější době (na počátku 16. století) také zodpovídala vrchnosti za odvádění poplatků (městské berně). 
Dům byl ještě koncem 20. století ve zcela havarijním stavu a v interiérech se mnoho historických stavebních konstrukcí nepodařilo zachránit. Dlouhou historii domu tak dokumentují především středověké sklepy a pozdně barokní fasáda.
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
            