Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
      
    Hřbitov židovský, Světlá nad Sázavou
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
      
          
    
      Místní židovský hřbitov byl založen roku 1887. Do roku 1886 se pohřbívalo na starém hřbitově z roku 1742 – z něj ale byly náhrobky za nacistické okupace odvezeny. Na novém hřbitově se dochovalo asi 170 náhrobků, z nichž některé sem byly přivezeny ze zrušených hřbitovů v Uhlířských Janovicích a Dolních Kralovicích. Ty jsou uloženy podél jižní a jihovýchodní zdi hřbitova. Nejstarší náhrobní kámen v areálu hřbitova je datován do roku 1760. 
      
 
      
        
          
            | Region: | Světelsko a Ledečsko  |  | Okres: | Havlíčkův Brod  |  | Obec: | Světlá nad Sázavou  |  | Ulice: | Komenského  |  
  | 
          
        
       
      
            
            
            | Zpřístupnění: | přístupné s omezením  |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením  |  | Způsob ochrany: | kulturní památka  |  
  | 
          
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | Rejstříkové číslo KP: | 11364 / 6-5943  |  | GPS souřadnice: | 49°40'20.614"N, 15°24'14.713"E  |  | Slohové období (hlavní): | Klasicismus  |  | Slohové období (další): | Baroko  |  
  | 
            
          
         
        
          Podrobný popis:
          Židovský hřbitov se nachází severně od náměstí vedle komunálního hřbitova v Komenského ulici. Velká plocha, na které se původně rozprostíral, byla rozdělena na dvě části a její volná část byla roku 1995 pronajata městu jako rozptylová loučka. Přístup k židovskému hřbitovu je dnes přes ni. Hřbitovní domek, který zde stával, byl zbořen ještě před rokem 1980. Nápisy na náhrobcích jsou v češtině, hebrejštině i v němčině.
Doprovodit mrtvého na jeho poslední cestě (levajat ha-met) se pokládá za obzvláště bohulibý skutek. Hřbitov je v hebrejštině nazýván dům věčnosti, dům života nebo jen pohřebiště. Do hrobu je zesnulý uložen v prosté dřevěné rakvi – aby si lidé alespoň ve smrti byli rovni,  oblečený do bílého rubáše zvaného kitl (kitl je vhodný svatební dar) a je-li to muž starší třinácti let, pak někdy i do svého znehodnoceného modlitebního pláště – talitu. Náhrobek (maceva) bývá vztyčen zpravidla 11 měsíců po pohřbu. Text obsahuje jména zemřelého a jeho otce (u ženy také manžela), datum úmrtí a pohřbení, často tituly a slova chvály. Začíná zkratkou „Zde je pochován" a končí požehnáním "Jeho (její) duše budiž pojata do svazku živých".
Židovský hřbitov nenavštěvujeme o šabatu (od pátečního do sobotního večera). Muži mají mít pokrytou hlavu, na hřbitově se nemá jíst, pít, rozdělávat oheň (tedy ani kouřit) nebo s sebou vodit zvířata.