Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            Právě se nacházíte: 
Úvod / 
Kultura / 
Památky / Kostel sv. Bartoloměje, Radostín nad Oslavou
 
            
              
              
              
      
    Kostel sv. Bartoloměje, Radostín nad Oslavou
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
      
          
    
      Původně opevněný gotický kostel prošel v letech 1769 až 1771, díky štědrému příspěvku kněžny Marie Eleonory z Liechtensteina, zásadní barokní přestavbou, která zcela změnila jeho původní charakter. Východně od kostela se v minulosti nacházela kostnice, jež byla zhruba okolo poloviny 19. století upravena na kapli Panny Marie.
      
 
      
        
          
            | Region: | Novoměstsko a Ždársko  |  | Okres: | Žďár nad Sázavou  |  | Obec: | Radostín nad Oslavou  |  
  | 
          
        
       
      
            
            
            | Zpřístupnění: | přístupné s omezením  |  | Bezbariérový přístup: | ne  |  | Způsob ochrany: | kulturní památka  |  
  | 
          
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | Rejstříkové číslo KP: | 30456/7-4379  |  | GPS souřadnice: | 49°27'43.826"N, 15°57'57.619"E  |  | Slohové období (hlavní): | Gotika  |  | Slohové období (další): | Baroko  |  
  | 
            
          
         
        
          Podrobný popis:
          Historie kostela sahá do 14. století. Z tohoto období se zřejmě zachovala sakristie a část obvodového zdiva kostela. Z roku 1662 se dochovala zpráva o umístění původního svatostánku. Vzhledem k velikosti městečka a značného počtu věřících byla od poloviny 18. století zvažována varianta rozšíření kostela. K rozsáhlé barokní přestavbě kostela došlo v letech 1769 až 1771, o sedm let později se při kostele uvádějí již dvě věže. Radostín v roce1857 téměř celý vyhořel. Oheň zachvátil i kostel a zvonici, která byla v důsledku požáru až do dvacátých let dvacátého století provizorně zastřešena jehlancovou střechou. V roce 1874 byl na vánoční svátky kostel obdarován novým bronzovým lustrem s patnácti svícny.
Hmotově výrazný jednolodní orientovaný kostel je ukončený pravoúhlým závěrem kněžiště. Loď kostela i navazující presbyterium jsou vystavěny na obdélném půdoryse. Při severní straně presbytáře je obdélný přístavek sakristie, u jihozápadního nároží pak přístavek předsíně. Kostel je zastřešen sedlovou střechou, nad presbytářem zvalbenou. Na štít hlavního vstupního průčelí nasedá čtyřboká zvonice zastřešená střechou tvaru polygonálního jehlanu, završená makovicí s křížem. Loď kostela je sklenuta třemi páry pruské klenby do pasů, presbytář klenbou plackovou. Sakristie je zastropena klenbou křížovou.
Pod kostelem je v ohradní zdi vystavěna samostatně stojící patrová zvonice, která je opatřená cibulovou střechou s lucernou.