Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
      
    Městská památková zóna Chotěboř
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
      
          
    
      Chotěbořský rodák Zdeněk Rykr se stal nesmrtelným díky autorství obalu na čokoládovou tyčinku Kofila, který se používal v téměř nezměněné podobě přes 50 let; "mouřenín" je ústřední postavou obalu i dnes. Více o životě a díle Zdeňka Rykra se dozvíte v městském muzeu v Chotěboři.
      
 
      
        
          
            | Region: | Chotěbořsko  |  | Okres: | Havlíčkův Brod  |  | Obec: | Chotěboř  |  | Ulice: | Historické jádro města  |  
  | 
          
        
       
      
            
            
            | Zpřístupnění: | volně přístupné  |  | Bezbariérový přístup: | nedefinováno  |  | Způsob ochrany: | kulturní památka  |  
  | 
          
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | Rejstříkové číslo KP: | Městská památková zóna Chotěboř byla prohlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 s účinností od 1. 9. 2003  |  | URL: | www.chotebor.cz |  | GPS souřadnice: | 49°43'12.440"N, 15°40'13.202"E  |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno  |  
  | 
            
          
         
        
          Podrobný popis:
          Chotěboř je zmiňována ke konci 13. století, kdy patřila do majetku žďárského kláštera. Jan Lucemburský povýšil osadu na královské město. Mezi dalšími majiteli panství vynikli Trčkové z Lípy, kteří podporovali rozvoj města, jehož architektonický vzhled měnily časté požáry. Poslední větší požár zasáhl město v roce 1832. Následně zanikla podloubí a domy i radnice (původně renesanční) na náměstí dostaly klasicistní podobu. Nynější území památkové zóny zahrnuje především táhlou uliční komunikaci rozšiřující se uprostřed v pravidelné obdélné náměstí, hřbitov s kostelem sv. Jakuba, který byl po požáru koncem 19. století přestavěn podle plánů architekta F. Schmoranze, a raně barokní zámek, jenž byl v restituci vrácen opět rodu Dobrzenských.