Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Letohrádek - Zámeček, Svatoslav
    Letohrádek - Zámeček, Svatoslav
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Letohrádek nazývaný Zámeček si v letech 1859-1860 postavil majitel třebíčského panství Vincenc hrabě Waldstein-Wartenberg. V roce 1929 jej nechal Zdeněk Waldstein-Wartenberg přestavět na rodinnou vilu s přilehlým zázemím. Na stavbě letohrádku i pozdějších úpravách se podílel třebíčský stavitelský rod Herzánů.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Třebíčsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Svatoslav | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 40 |  | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | nedefinováno |  | Způsob ochrany: | bez ochrany |  | Autorství: | Herzán Dominik, Herzán Jaroslav |  | Osobnosti: | Waldstein-Wartenberg Vincenc, Waldstein-Wartenberg Zdeněk | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | GPS souřadnice: | 49°19'52.854"N, 15°49'25.071"E |  | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Bývalý letohrádek se nachází po pravé straně při silnici ze Svatoslavi na Radošov. Původní historizující podobu vtiskl objektu na půdorysu písmene T Dominik Herzán. Přestavba na vilu spočívala v nástavbě dalšího podlaží vsazeného do mansardové střechy. Křídlo kolmé k zadní fasádě je zastřešeno nízkou sedlovou střechou a při přestavbě bylo ponecháno bez nástavby v původní podobě. Hlavní vstup se nachází v mohutném rizalitu čelní fasády. Ve štítu je kovová busta jelena, symbolu lovu. Lodžie pochází z přestavby ve 20. letech 20. století, jejím autorem byl Jaroslav Herzán. Fasády jsou členěny historizujícími prvky a dodávají objektu starobylý ráz. Od 50. let 20. století sloužila vila jako dětská ozdravovna, později pro rekreaci zaměstnanců podniku Bopo Borovina.