Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Kostel sv. Jana Křtitele, Jihlava
    Kostel sv. Jana Křtitele, Jihlava
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Nejstarší jihlavský farní kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. století na Jánském kopečku. Stavebníky kostela byli velmi pravděpodobně němečtí rytíři, kteří vlastnili statky poblíž říčního brodu. U kostela sv. Jana Křtitele bylo jedno ze čtyř míst, kde jihlavský kat vykonával hrdelní právo.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Jihlavsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Jihlava |  | Ulice: | Jánský kopeček | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 31839/7-4879 |  | GPS souřadnice: | 49°24'28.142"N, 15°35'25.064"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko |  | Slohové období (další): | Renesance |  | Slohové období (další): | Gotika | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Vybudování kostela souviselo se vznikem nejstaršího jihlavského osídlení, trhové vsi, na strategicky důležitém místě, a to při brodu tzv. Haberské stezky přes řeku Jihlavu. Tato komunikace spojovala Moravské Budějovice, Brtnici, Jihlavu a Německý (dnes Havlíčkův) Brod. I vzhledem k pravděpodobným stavitelům, německým rytířům, bývá v tomto období při kostele zmiňován špitál. Jednolodní kostel byl původně obklopen hřbitovem.
Ve druhé polovině 13. století získal kostelík raně gotickou podobu. Husitské války však stavbu velmi poškodily. V závěru 15. století byla původně plochostropá loď kostela zvýšena a zaklenuta, o století později bylo vybudováno nové kněžiště se síťovou klenbou. Další stavební úpravy týkající se okenních otvorů a vstupů proběhly v polovině 17. století. Dnešní podoba kostela je výsledkem barokní přestavby.
Na počátku 13. století se na jihlavském území začalo dolovat stříbro. V této souvislosti přibývalo nového obyvatelstva. Byli to především horníci, řemeslníci a kupci. Kostelík přestal vyhovovat jak kapacitou, tak svou excentrickou polohou. Proto byl na příhodnějším místě, na druhé straně řeky, poblíž dnešního Masarykova náměstí založen nový farní kostel zasvěcený sv. Jakubu.