Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Kostel Jména Ježíš, Telč
    Kostel Jména Ježíš, Telč
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Kostel Jména Ježíš je spolu s gymnáziem, kolejí a konviktem nedílnou součástí jezuitského areálu. Kostel byl postaven v letech 1666 – 1667. Do náměstí se atypicky obrací boční fasádou Stavba je zástupcem tzv. klasicizujícího baroka. Na výzdobě interiéru se podílelo několik významných umělců té doby.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Telčsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Telč |  | Ulice: | Náměstí Zachariáše z Hradce | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Autorství: | Kovanda V., Hamb F. J., Gran Daniel, Raab Ignác | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 23246/7-5249 |  | GPS souřadnice: | 49°11'5.94"N, 15°27'5.853"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko |  | Slohové období (další): | Klasicismus | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Panování Slavatů v Telči bylo poznamenáno třicetiletou válkou. Panství sice spravovali mužští členové rodu, jak bylo zvykem, do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova po Jáchymu Oldřichovi – Františka, rozená hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuitský řád, dala pro něj postavit kolej přímo proti zámku (1655) a kostel Jména Ježíš (1667), přestavěla bývalou sladovnu pod farním kostelem v konvikt sv. Andělů (jakousi chrámovou hudební školu) a založila nový hřbitov na Podolí (1676). V té době bylo rovněž založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn Františky, generální představený karmelitánského řádu Jan Karel Jáchym, se i přes udělenou papežskou dispens odmítl oženit a vrátit na rodové statky.
Na výzdobě interiéru kostela se podíleli jak domácí, tak zahraniční umělci. Kostel dnes mimo svou původní sakrální funkci slouží i jako prostor pro pořádání koncertů. 
Sochaři a řezbáři podílející se na výzdobě kostela: V. Kovanda (hlavní oltář), Frant. J. Hamb (postranní oltáře, soška sv. Jana Nepomuckého). Malíři: Daniel Gran (obraz Adorace jména Ježíš se sv. Ignácem z Loyoly a dalšími jezuitskými světci na hlavním oltáři,1747), Ignác Raab (obrazy na dvou předních postranních oltářích).