Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Židovská čtvrť, Velké Meziříčí
    Židovská čtvrť, Velké Meziříčí
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Židovská ulice - páteř velkomeziříčského ghetta- se táhne souběžně s náměstím. Od roku 1943 nese název Novosady. Původní goticko-renesanční zástavba přetrpěla mnohé požáry a dnešní domy nesou znaky klasicistního slohu. Z původních přibližně 100 objektů v bývalém židovském ghettu se dochovalo téměř 60 domů a 2 synagogy. Stavební úpravy ve 20. století v podstatě proměnily ulici na obchvat historického centra, co sebou přineslo značná negativa. Zajímavostí je, že ve Velkém Meziříčí našla útočiště rodina Hilsnerova z Polné.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko |  | Okres: | Žďár nad Sázavou |  | Obec: | Velké Meziříčí |  | Ulice: | Novosady, U Vody | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | součást MPZ, některé objekty jsou KP |  | GPS souřadnice: | 49°21'18.543"N, 16°0'52.746"E |  | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |  | Slohové období (další): | Baroko | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          První zmínky o Židech v Meziříčí jsou z let 1497 a 1518. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce. Tehdy je znám židovský rychtář, rabín a Židé kupují pozemek na vybudování hřbitova. V 18. století už tvořili židovští obyvatelé celou jednu třetinu z celkového počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně obchodem a to buď drobným, nebo obchodem se lnem ve velkém. Někteří z nich měli také koželužny a klihárny. Od poloviny 19. století však počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a roku 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína a následně do polských vyhlazovacích táborů.