Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Elektrárna a městské lázně, Polná
    Elektrárna a městské lázně, Polná
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      V krásné secesní budově v centru Polné se podařilo propojit unikátně a na tehdejší dobu i netradičně dvě veřejné funkce - výrobu elektřiny a městské lázně. Tato symbióza vydržela necelých 30 let, do roku 1941, ale i tak se Polná zařadila mezi první města rakousko-uherského mocnářství, kterým dodávala proud jejich vlastní elektrárna.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Jihlavsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Polná |  | Ulice: | Tyršova | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 405 |  | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | nedefinováno |  | Způsob ochrany: | bez ochrany |  | Autorství: | Křelina Josef |  | Osobnosti: | Křižík František | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | GPS souřadnice: | 49°29'15.495"N, 15°42'56.15"E |  | Slohové období (hlavní): | Secese | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          O elektrifikaci města začali radní v Polné uvažovat již v roce 1910. Po poradě městského zastupitelstva a po nabídce pražské firmy Františka Křižíka, že zašle městu dobrozdání o zřízení elektrárny, se zástupci města vydali na „zkušební cestu“ po českých městech, která již elektrifikována byla. Po návratu bylo rozhodnuto zbudovat elektrárnu, která by zásobovala elektřinou město i jeho okolí, a zároveň se rozhodlo o stavbě lidových lázní. K tomuto účelu byla od velkostatku v Polné zakoupena tzv. Stará valcha. Stavbu provedl stavitel J. Křelina ze Zámku Žďár a vnitřní zařízení lázní zajistil ing. Rudolf Pekař z Prahy. Stavba byla dokončena v secesním stylu na podzim roku 1911 a lázně, umístěné v budově, byly zprovozněny ke konci července 1912. Zájem o využívání elektrické energie byl značný, poněvadž již ve druhém roce existence elektrárny rozhodli polenští představitelé o instalaci ještě jednoho agregátu. Dne 21. června 1939 bylo oznámeno zastavení provozu lázní z důvodu rekonstrukce elektrárny a v roce 1941 se zastavil i její provoz. Tak skončila výroba elektrické energie v polenské městské elektrárně, která už nebyla nikdy obnovena. Polná se se svou elektrárnou zařadila mezi relativně první města rakousko-uherského mocnářství, kterým dodávala proud jejich vlastní elektrárna. Malé město na Českomoravské vrchovině bylo 741. v celé habsburské monarchii.