Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Mlýn vodní (parní), Telč
    Mlýn vodní (parní), Telč
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Nejstarší zmínky o tomto telečském mlýnu pocházejí již z roku 1553. Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se postupně stal její součástí. Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna. Jeho provoz byl ukončen v roce 1957.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Telčsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Telč |  | Ulice: | Radkovská | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 91 |  | Zpřístupnění: | přístupné s omezením |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 35681/7-5329 |  | GPS souřadnice: | 49°10'26.618"N, 15°27'38.736"E |  | Slohové období (hlavní): | Empír | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          V lesnatém a svažitém terénu na Starém Městě v Telči se rozprostírá rozsáhlý areál bývalého parního mlýna. Komplex budov, umístěný na jižním konci Staroměstského rybníka, pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Vzhled telečského mlýna před tímto datem neznáme.
Areálu dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí zbudovaná v empírovém slohu. Mlýn od ukončení provozu v roce 1957 chátral a došlo k propadu všech tří pater mlýnice a v tomto stavu je mlýnice dochována dodnes. 
V areálu se nacházejí zbytky cenného strojního zařízení jako je část transmisí, korečkové výtahy k přepravě meliva či dřevěné násypníky. Zvláště cenná je Francisova turbína a parní stroj, nacházející se dodnes v interiéru budov. Parní stroj, který vyrobila Pražská akciová strojírna (dříve Ruston a spol.), byl do mlýna umístěn v roce 1887. Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu. Voda do turbíny byla přiváděna potrubím v hrázi, které ústilo do tzv. vantroku, tj. otevřeného ocelového koryta, vedoucího nad úrovní terénu. Koryto, umístěné na kamenných pilířích, je v tomto stavu od roku 1888. Voda ke mlýnu je přiváděna ze Staroměstského rybníka dvěma přepadovými koryty, které jsou tesány do rostlé skály a vytváří zajímavou konfiguraci v terénu. Dalším technickým prvkem v areálu je odpadový kanál, který je rovněž tesaný do skály.