Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       
    
       Kaple Povýšení sv. Kříže, Chotěboř
    Kaple Povýšení sv. Kříže, Chotěboř
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Bývalá hřbitovní kaple byla postavena v roce 1863 dle projektu architekta Františka Schmoranze staršího. Ten ve svém návrhu smísil novogotický a novorománský sloh. Kaple, vyzdobená mezi lety 1926 a 1927 Václavem Fialou, je dokladem romantických tendencí po polovině 19. století.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Chotěbořsko |  | Okres: | Havlíčkův Brod |  | Obec: | Chotěboř | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Autorství: | Schmoranz František | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 41268/6-220 |  | GPS souřadnice: | 49°42'57.464"N, 15°40'10.349"E |  | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Jednolodní stavbu obdélného půdorysu, s vysokou hranolovou věží v průčelí a s polygonálně uzavřeným presbytářem, vystavěnou v historizujícím slohu, dnes najdeme uprostřed parku, kde v minulosti býval hřbitov. Interiér je proveden zcela v duchu novogotického slohu. 
František Schmoranz st. (1814-1902) je zakladatelem rodu, jehož členové vynikli v mnoha oborech u nás i v zahraničí. Vyučil se u stavitele Benedikta Škvora, který působil v Kutné Hoře (odtud byl nadosmrti očarován gotikou). Akademické vzdělání získal ve Vídni, poté se usadil ve Slatiňanech. Byl jmenován městským stavitelem v Chrudimi a od roku 1853 působil jako památkový konzervátor, jmenovaný vídeňskou památkovou komisí pro politické okresy Pardubice, Vysoké Mýto, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Chrudim, Čáslav a Hradec Králové. Těžiště jeho tvorby bylo ve východních Čechách s několika přesahy do středních Čech a na Moravu. Hodnocení jeho práce jsou protichůdná. Kladná ho hodnotí jako schopného a plodného stavitele a restaurátora. Odmítavá mu vyčítají ne vždy citlivý přístup k obnově památek a prosazování gotického slohu. V otcových stopách pokračovali synové František (1845-1892) a Jan (1857-1899), Josef (1855-1938) pracoval jako výtvarník a pedagog.
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
              
- 
          
            