Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       
    
       Socha sv. Prokopa, Telč
    Socha sv. Prokopa, Telč
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Barokní socha sv. Prokopa je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je zobrazen v biskupském oděvu se sochou zkroceného ďábla v řetězech u nohou, jako symbolem vítězství nad pokušením.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Telčsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Telč | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Autorství: | Pagan Štěpán | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 22348/7-5308 |  | GPS souřadnice: | 49°11'10.632"N, 15°27'8.872"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Umístění sochy se během let měnilo. Na snímcích z konce 19. století ji můžeme spatřit přibližně na dnešním místě. V průběhu 20. století pak na opačné straně ulice, u rybníka. Na dnešní, původní místo byla navrácena v 90. letech 20. století, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce ulice Na Baště a hráze Štěpnického rybníka. 
Sv. Prokop se narodil někdy koncem 10. století v obci Chotouň u Českého Brodu. Není zřejmé, jaká studia absolvoval, ale pravděpodobně již v mladém věku se obeznámil se staroslověnským písmem, které v Čechách rozšířili v 9. století věrozvěsti Cyril a Metoděj. Nejasné je i období před jeho příchodem do údolí řeky Sázavy. Zanedlouho po jeho příchodu do údolí řeky Sázavy (kolem roku 1009) se začali k Prokopovi hlásit učedníci, kteří chtěli žít stejným stylem života. Kolem poustevny postupně vznikla mnišská osada, jež se stala základem budoucího benediktinského kláštera Sázava. Ten byl vybudován s pomocí českého knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava. Pod Prokopovým vedením se klášter stal důležitým centrem náboženského života a křesťanské kultury. Zvláštností byla slovanská liturgie, která se v klášteře udržela až do roku 1096. Opat Prokop zemřel v roce 1053. Pochovaný byl v sázavském klášteře, ale v roce 1588 byly jeho tělesné ostatky slavnostně přeneseny do Prahy. Za svatého ho prohlásil papež Inocenc III. již v roce 1204. 
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
              
- 
          
            