Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            Právě se nacházíte: 
Úvod / 
Kultura / 
Památky / Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou
 
            
              
              
              
      
    Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
      
          
    
      Názvem "Tvůrce a jeho sestra Bolest" opatřil plastiku na hrobě básníka Otokara Březiny jeho blízký přítel a autor plastiky sochař František Bílek. Ten doprovázel básníkovy sbírky ilustracemi a navštěvoval Březinu téměř třicet let, která básník prožil v Jaroměřicích. Právě zde Březinova sláva dosáhla světového věhlasu, tady napsal podstatnou část svého díla, tady v zákoutích zámeckého parku sedával a přemýšlel o životě, jeho bolestech a radostech a tady byl na místním hřbitově nakonec i pohřben.
      
 
      
        
          
            | Region: | Třebíčsko  |  | Okres: | Třebíč  |  | Obec: | Jaroměřice nad Rokytnou  |  | Ulice: | Historické jádro města  |  
  | 
          
        
       
      
            
            
            | Zpřístupnění: | volně přístupné  |  | Bezbariérový přístup: | nedefinováno  |  | Způsob ochrany: | kulturní památka  |  
  | 
          
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | Rejstříkové číslo KP: | Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou byla prohlášena vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20. listopadu 1990  |  | URL: | www.jaromericenr.cz |  | GPS souřadnice: | 49°5'38.184"N, 15°53'35.935"E  |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno  |  
  | 
            
          
         
        
          Podrobný popis:
          Rozlehlý park s barokním zámkem a kostelem sv. Markéty (národní kulturní památka) je hlavní dominantou Jaroměřic a patří mezi největší zámecké komplexy v Evropě. Jaroměřice se poprvé připomínají v roce 1325; téměř dvě stě let byly ve vlastnictví rodu Lichtenburků, poté se majitelé rychle střídali. Období největší slávy město zažívá za Questenberků, kteří Jaroměřice získali v roce 1623 a učinili z nich centrum kulturního života regionu. Jaroměřické náměstí nepravidelného tvaru s honosným sloupem Nejsvětější Trojice a klasicistní kašnou obklopují převážně jednopatrové řadové domy z přelomu 19. a 20. století, některé však ještě se zachovalým barokním jádrem. Řeku Rokytnou překlenuje most, zdobený barokními Paganovými sochami, jenž vede k baroknímu špitálu a ke klášteru servitů.