Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Deska pamětní - Josef Jiří Švec, Čenkov
    Deska pamětní - Josef Jiří Švec, Čenkov
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Bronzová pamětní deska s postavou vojáka upomíná plukovníka Josefa Jiřího Švece, nadšeného šiřitele Tyršových sokolských myšlenek a zejména velitele československých legií bojujících v první světové válce v Rusku.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Jihlavsko |  | Okres: | Jihlava |  | Obec: | Třešť | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 19 |  | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano |  | Způsob ochrany: | bez ochrany |  | Osobnosti: | Švec Josef Jiří | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | GPS souřadnice: | 49°17'0.455"N, 15°26'32.086"E |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Josef Jiří Švec se narodil 18. července 1883 v Čenkově u Třeště. Studoval na gymnáziu v Pelhřimově a pak na učitelském ústavu v Soběslavi. Po studiích nastoupil jako učitel na obecné škole v Třebíči. I vzhledem ke své aprobaci, tělocviku, se stal zdejším předním činitelem SOKOLA. V roce 1911 odešel do Jekatěrinodaru na severním Kavkazu, kde na ekonomickém lyceu učil tělesnou výchovu. Zde spolu se jménem Georgij přijímá pravoslaví. Při mobilizace roku 1914 nenastoupil k 81. moravskému pěšímu pluku v Jihlavě, kam příslušel, ale setrval v Rusku a okamžitě po zformování České družiny v Kyjevě, se zde přihlásil jako dobrovolník. Jeho vojenská kariéra vedla od velitele čety, přes velitele 8. roty 1. střeleckého pluku a velitele 3. praporu 1. pluku až k velení brigády. Proslavil se v bitvě u Zborova, při dobývání Penzy, Samary, Simbirska, Kazaně a v řadě dalších operací. 24. 10. 1918 v bezvýchodné a nepřehledné situaci po rozkazu ruského velení nastoupit s vyčerpaným a částečně demoralizovaným československým vojskem do opětovných beznadějných bojů proti Rudým gardám spáchal sebevraždu.
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
            