Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            Právě se nacházíte: 
Úvod / 
Kultura / 
Památky / Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Budišov
              
              
              
       Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Budišov
    Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Budišov
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1723 je pravděpodobně dílem neznámého vídeňského sochaře. Dílo vzniklo, tak jako i většina ostatních sochařských děl té doby v Budišově, v době, kdy panství vlastnil rod Paarů.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Třebíčsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Budišov | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 14379/7-2563 |  | GPS souřadnice: | 49°16'15.231"N, 16°0'9.416"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Autorství sloupu bylo připisováno nejprve v okolí působícím sochařům Františku Alexandru Jelínkovi z Velkého Meziříčí nebo třebíčskému Štěpánovi Paganovi, poslední rešerše a analýzy pramenů však vedou k hypotéze, že autorem je vídeňský sochař, jehož jméno neznáme. V každém případě jde o umělecky velmi hodnotné ztvárnění námětu, byť u různých částí památky je toto ztvárnění na rozdílné úrovni.
Na balustrádě jsou umístěny sochy sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Antonína Paduánského a sv. Rocha, na reliéfech podstavce pak náměty symbolizující Víru, Lásku, Naději a Spásu, vyjádřené postavami andílků a atributy. Vrcholové sousoší svaté Trojice, umělecky nejhodnotnější součást, kompozici dovršuje.
Materiálem je v případě všech soch, reliéfní části podstavce a hlavice sloupu detritický vápenec, ostatní části jsou z pískovce (až na část balustrády, jejichž materiálem je tvrdší hornina).