Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            Právě se nacházíte: 
Úvod / 
Kultura / 
Památky / Památníky bombového útoku v roce 1945, Hrotovice
              
              
              
       
    
       Památníky bombového útoku v roce 1945, Hrotovice
    Památníky bombového útoku v roce 1945, Hrotovice
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Dne 8. 5. 1945 došlo V Hrotovicích k tragické události, kdy na městys omylem dopadly tři bomby shozené ruským letadlem. Na místě tak zemřelo150 lidí - 115 místních obyvatel a 35 sovětských vojáků a důstojníků, včetně velitele Sacharova. Tragédii připomíná několik památníků, včetně sochařských děl známého umělce Jaroslava Šlesingera. 
      
 
      
        
          
            | | Region: | Třebíčsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Hrotovice |  | Ulice: | nám. 8. května | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano |  | Způsob ochrany: | bez ochrany |  | Autorství: | Šlesinger Jaroslav, Písařík Boleslav | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | GPS souřadnice: | 49°6'29.132"N, 16°3'25.418"E |  | Slohové období (hlavní): | Architektura po 2. světové válce | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Těsně po osvobození obce, kdy se obyvatelé ve velkém počtu shromáždili na náměstí před zámkem, aby uvítali hlavní kolonu Rudé armády, dopadly na Hrotovice 3 letecké pumy. Jedna do prostoru bývalé panské zahrady, jedna za zámkem a jedna bohužel přímo na náměstí. Celé náměstí bylo rázem pokryto mrtvými a raněnými lidmi. Nejmladšímu byly teprve čtyři roky. Dílem Jaroslava Šlesingera je kamenný reliéfní památník obětí okupace 1939-45 a padlých rudoarmějců instalovaný v roce 1947 na levé polovině hlavního zámeckého průčelí a pomník hrotovických občanů se sousoším truchlících žen na jejich společném hrobě na bývalém evangelickém hřbitově, kde došlo po tragédii 11. května 1945 k pohřbu části mrtvých. Ve 2. polovině 90. let 20. století pak byl na ploše náměstí v epicentru výbuchu umístěn další památník podle návrhu architekta Boleslava Písaříka.