Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       
    
       Zámek (prohlídky), Náměšť nad Oslavou
    Zámek (prohlídky), Náměšť nad Oslavou
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Zámek v Náměšti nad Oslavou je jedním z nejvýznamnějších příkladů renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. století byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Státní zámek nabízí prohlídku interiérů.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Náměšťsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Náměšť nad Oslavou |  | Ulice: | Zámek | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 1 |  | Zpřístupnění: | přístupné s omezením |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | národní kulturní památka |  | Osobnosti: | Beneš Edvard | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Oficiální název: | Státní zámek Náměšť nad Oslavou |  | Rejstříkové číslo KP: | 21999/7-2882 |  | URL: | http://www.zamek-namest.cz |  | GPS souřadnice: | 49°12'30.813"N, 16°9'47.928"E |  | Slohové období (hlavní): | Renesance |  | Slohové období (další): | Moderna |  | Slohové období (další): | Gotika |  | Slohové období (další): | Baroko | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Žerotínové byli příznivci Jednoty bratrské a umožnili v roce 1620 přenesení známé kralické tiskárny na zámek. Dalšími majiteli panství se stali v roce 1629 Werdenbergové, kteří nechali provést některé úpravy interiérů zámku, především slavnostního sálu (nyní knihovna)s předsálím. Klenby obou místností vyzdobil malbami v letech 1673–1676 C. Tencalla. Významné období zažívá Náměšť za vlády Haugwitzů, kteří panství vlastnili téměř 200 let až do doby, kdy o majetek v roce 1945 přišli na základě Benešových dekretů. Za jejich vlády byly odstraněny zbytky pevnostního charakteru areálu a zámek získal svůj dnešní vzhled.
Zámek do jejich vlastnictví získal v roce 1752 Bedřich Vilém (1702–1765) významný moravský šlechtic, který byl hlavním iniciátorem tereziánských reforem, stoupencem absolutismu a rakouského centralismu. Po 2. světové válce byl zámek vyvlastněn a v letech 1946–1947 byl adaptován na letní sídlo prezidenta republiky Edvarda Beneše (mimo jiné letní terasa, točité schodiště a sociální zázemí). Projekt této adaptace vypracoval architekt Otokar Oplatek z Brna. Dodnes je možné prohlédnout si v prostorách zámku jeho pracovnu, i když zde strávil pouze krátký čas v létě roku 1946 a 1947. Interiéry zámku dále nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří pak zdobenými renesančními arkádami. Součástí areálu jsou budovy tzv. "Vlašského dvora" v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada.