Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Zřícenina hradu Kokštejn, Hartvíkovice
    Zřícenina hradu Kokštejn, Hartvíkovice
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Skalní masiv tyčící se do výšky necelých 50 m nad hladinou Dalešické přehrady byl od 14. století místem, kde stával gotický hrad zvaný Kufštejn, Kopštejn nebo také Kokštejn. Do dnešní doby se nám fragmentárně zachovaly některé části hradu a zejména pozůstatky fortifikačního systému v jeho blízkosti.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Náměšťsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Hartvíkovice | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ne |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 20524/7-2635 |  | GPS souřadnice: | 49° 9' 46.99"N, 16° 5' 21.48"E |  | Slohové období (hlavní): | Gotika | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Skalní útvar nazývaný Kufštejn se původně vypínal do výšky přes 100 m nad řekou Jihlava, dnes je do poloviny zatopen Dalešickou přehradou. Po první světové válce získalo místo název na počest amerického prezidenta Wilsonova skála a byla zde vybudována vyhlídka.
Podrobnější informace o okolnostech vzniku hradu a jeho následného vývoje jsou pro nedostatek pramenů velmi zastřené. Za možné zakladatele jsou považováni buďto příslušníci rodu, kteří měli v držení přiléhající ves Hartvíkovice, anebo jimi mohli být třebíčští klášterní manové. První písemná zmínka hovořící o již "pustém hradu Kokštejn" patřícím rodu pánů z Pernštejna pochází z roku 1556, druhá zpráva stejného charakteru pak pochází z roku 1629. Označení sídla jako "Kufštejn" se objevuje ve starých katastrálních mapách. Dle archeologických nálezů propálené mazanice a chybějících fragmentů ve zdivu lze předpokládat, že stavba byla dřevohlinitého charakteru. V terénu jsou patrné fortifikační systémy příkopů a valů, v místech někdejšího předhradí se rýsují dvě pravidelně tvarované prohlubně a před nimi jsou patrny kruhové základy s vnitřním průměrem 11 m, jedná se patrně o pozůstatky věže.
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
              
- 
          
            