Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Zřícenina hradu Pyšolec, Vír
    Zřícenina hradu Pyšolec, Vír
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Rozsáhlý areál hradu byl zbudován jako středisko samostatného panství v průběhu 13. století. Hrad byl několikrát během svého trvání obléhán a pobořen. Rozsáhle opevněný areál byl rozdělen na tři části. Hradu vévodila mohutná věž, která měla v průměru přes 11 metrů. Zajímavostí bylo, že věž byla dokola opatřena vlastní hradbou. Hrad zanikl ve druhé polovině 15. století.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Bystřicko |  | Okres: | Žďár nad Sázavou |  | Obec: | Vír | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ne |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 16927/7-4610 |  | GPS souřadnice: | 49°32'40"N, 16°20'4.225"E |  | Slohové období (hlavní): | Gotika | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          I přes zjevné stáří hradu, jehož historie sahá do doby 13. století, je v písemných pramenech poprvé uváděn v roce 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodává Ješkovi z Kounic. Jeho značné stáří dokládá i fakt, že se hrad při prodeji nacházel v sutinách. Ve smlouvě je dále uvedena zmínka o postoupení majetku v případě úmrtí jednoho z nich. Krátce po uzavření smlouvy Ješek z Kounic umírá a hrad tak zpět připadá Pernštejnům. Roku 1359 mění Filip z Kounic s markrabětem Janem pobořený hrad Pyšolec za zboží v Dunajovicích. Hrad Pyšolec je pak jako zeměpanské sídlo obnoven. V roce 1437 prodává rakouský vévoda a markrabě Albrecht svůj díl pyšoleckého zboží Janu z Lomnice. Za krátký čas, roku 1446, přechází hrad Pyšolec s celým příslušenstvím z majetku Lomnických do držení Jana z Pernštejna. Od tohoto roku přechází pyšolecké zboží opět do rukou Pernštejnů. Během česko-uherských válek byl hrad ve druhé polovině 15. století pobořen a dále již nebyl obnoven. 
Do dnešních dnů se zachovalo množství zděných konstrukcí, zejména pak mohutné pozůstatky hradního paláce a věže.