Podle pověsti stojí za zrodem poutního místa U Svaté Anny písař pohledského cisterciáckého kláštera Jakub Čermák, který při štvaní jelena zapadl v lese do bažiny a jemuž skrz modlitbu pomohla dostat se z nesnáze právě svatá Anna. Na místě této nehody byl při kopání základů pro stavbu kaple objeven léčivý pramen, nedaleko od něho v místě otisků šlépějí prý samotné světice byl postaven dnešní poutní kostel. Centrální stavba kostela sv. Anny, vystavěná údajně dle plánů J. B. Santiniho, je datována do roku 1766.
| Rejstříkové číslo KP: | 20627/6-306 | | GPS souřadnice: | 49°36'52.389"N, 15°39'55.825"E | | Slohové období (hlavní): | Rokoko |
|
Podrobný popis:
K téměř kruhovému centrálnímu prostoru kostela jsou paprsčitě připojeny tři obdélné patrové prostory (předsíň s kruchtou a dvojice kaplí s oratořemi) a čtvercová přízemní sakristie na východě. Centrální prostor je sklenut kupolí a celý je vymalován rokajovými a květinovými motivy, bohužel později necitelně přemalovanými. Ze stejné doby pochází i mobiliář, takže zde návštěvník či poutník má dodnes jedinečnou možnost nechat se unést dokonalou harmonií všech složek tohoto místa.
Kolem kostela byly současně s ním do kruhu vystavěny kapličky křížové cesty; dnes z pochopitelných důvodů prázdné. První stavbou v areálu byla ovšem kaple nad zázračným svatoanenským pramenem vystavěná roku 1731. Současná centrální osmiboká stavba zastřešená bání s lucernou je z roku 1824. Poutní areál, ve kterém každý rok v neděli po svátku sv. Anny probíhá poutní slavnost, doplňuje patrová budova bývalého hostince a lázní z roku 1764.
Celý svatoanenský areál, sestávající z kostela sv. Anny, kaplí a budovy bývalých lázní, je nejen půvabný, ale je odborníky řazen mezi nejdokonalejší příklady začlenění staveb do krajiny.