Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Městská památková zóna Chotěboř
    Městská památková zóna Chotěboř
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Chotěbořský rodák Zdeněk Rykr se stal nesmrtelným díky autorství obalu na čokoládovou tyčinku Kofila, který se používal v téměř nezměněné podobě přes 50 let; "mouřenín" je ústřední postavou obalu i dnes. Více o životě a díle Zdeňka Rykra se dozvíte v městském muzeu v Chotěboři.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Chotěbořsko |  | Okres: | Havlíčkův Brod |  | Obec: | Chotěboř |  | Ulice: | Historické jádro města | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | nedefinováno |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | Městská památková zóna Chotěboř byla prohlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 s účinností od 1. 9. 2003 |  | URL: | www.chotebor.cz |  | GPS souřadnice: | 49°43'12.440"N, 15°40'13.202"E |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Chotěboř je zmiňována ke konci 13. století, kdy patřila do majetku žďárského kláštera. Jan Lucemburský povýšil osadu na královské město. Mezi dalšími majiteli panství vynikli Trčkové z Lípy, kteří podporovali rozvoj města, jehož architektonický vzhled měnily časté požáry. Poslední větší požár zasáhl město v roce 1832. Následně zanikla podloubí a domy i radnice (původně renesanční) na náměstí dostaly klasicistní podobu. Nynější území památkové zóny zahrnuje především táhlou uliční komunikaci rozšiřující se uprostřed v pravidelné obdélné náměstí, hřbitov s kostelem sv. Jakuba, který byl po požáru koncem 19. století přestavěn podle plánů architekta F. Schmoranze, a raně barokní zámek, jenž byl v restituci vrácen opět rodu Dobrzenských.