Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Mlýn vodní Tomáškův, Lukavec
zpět do výpisu
Mlýny, které využívaly k pohonu mlecího zařízení energii místních řek, říček a potoků, se v minulosti nacházely v téměř každé obci. Nejinak tomu bylo v případě Lukavce. Zdejší vodní mlýn č.p. 87, označovaný jako Tomáškův, využíval k rozpohybování dřevěného vodního kola na spodní vodu energii Kateřinského potoka. Autenticky dochovaná historická budova mlýna s částečně dochovaným technickým vybavením je významnou technickou památkou.
| Region: | Humpolecko a Pacovsko | | Okres: | Pelhřimov | | Obec: | Lukavec |
|
| Číslo popisné: | 87 | | Zpřístupnění: | nepřístupné | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 45247 /3-3140 | | GPS souřadnice: | 49°34'7.263"N, 15°1'5.073"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Tomáškův vodní mlýn, stojící ve svažitém terénu nad Kateřinským potokem, není nikterak velkým mlýnem. Skládá se z obytného stavení a mlýnice, v níž mlynář mlel mouku. Hospodářského zázemí situované východně od mlýna je novodobé. Současný vzhled mlýna pochází převážně z 19. století, avšak masivní lomové zdivo objektu napovídá, že by v jádru mohlo jít o stavbu mnohem starší. Obdélná budova mlýna krytá sedlovou střechou byla na jihu doplněna tzv. lednicí, tedy prostorem, v němž se nacházelo vodní kolo, které do dnešních dní zachováno nebylo. Vodní kolo bylo poháněno vodou, která ke kolu tekla propustí v patě hráze malého rybníčka, situovaného nad mlýnem. Vzhledem ke svažitému terénu, ve kterém jsou budovy postaveny, je vstupní průčelí a zejména průčelí tyčící se nad údolíčkem Kateřinského potoka mimořádně vysoké. Vstup do mlýna je umožněn dřevěnou verandou umístěnou na trámové konstrukci, která je přístupná z boku vedeným schodištěm. Uvnitř budovy zůstalo zachováno tzv. mlýnské složení, tedy jednoduchý systém mechanických převodů, které jsou poháněny vodním kolem a zajišťují semletí obilí.
Mlýny, které využívaly k pohonu mlecího zařízení energii místních řek, říček a potoků, se v minulosti nacházely v téměř každé obci. Nejinak tomu bylo v případě Lukavce. Zdejší vodní mlýn č.p. 87, označovaný jako Tomáškův, využíval k rozpohybování dřevěného vodního kola na spodní vodu energii Kateřinského potoka. Autenticky dochovaná historická budova mlýna s částečně dochovaným technickým vybavením je významnou technickou památkou.
