Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Děkanství a kaplanka, Pelhřimov
    Děkanství a kaplanka, Pelhřimov
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Původně gotická stavba středověkého dvorce vyrostla v těsné blízkosti hradeb po roce 1400. Dnešní barokní podobu areál získal po velkých stavebních úpravách po požáru v roce 1766. Vnitřní úpravy proběhly roku 1791 a na konci 18. století bylo ještě upravováno průčelí. 
      
 
      
        
          
            | | Region: | Pelhřimovsko |  | Okres: | Pelhřimov |  | Obec: | Pelhřimov |  | Ulice: | Děkanská | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 8 |  | Číslo orientační: | není |  | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano s omezením |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Autorství: | Neznámé | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 24806/3-2909 |  | GPS souřadnice: | 49°25'52.781"N, 15°13'19.947"E |  | Slohové období (hlavní): | Baroko | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Ze starších prvků zůstalo zachováno několik - základna sloupku na rohu kaplanky, okénka rámovaná žulovým ostěním s gotickým profilem a podobně profilované portály hlavního vchodu do děkanství, dva uvnitř a vchod do sklepa v kaplankách, se kterými je děkanství propojeno dvěma volnými oblouky, a obvodové zdivo. Za zmínku stojí objev psaníčkových sgrafit na budově kaplanky, která byla odkryta v roce 1991. Zejména portál vchodu do děkanství stojí za pozornost, původní gotické kameny jsou obklopeny barokní štukovou výzdobou, po stranách jsou sdružené pilastry s římsou nesoucí nástavec. Obraz, který v něm byl namalován, při opravách v roce 1910 nahradil Bílkův reliéf Kristovy hlavy. Průčelí ke kostelu je trojosé, v nárožích stojí polygonální pilířky. Nad okapní římsou je zděný štítek s výklenkem s malbou sv. Jana Nepomuckého, pod ním v kartuši stojí letopočet 1798. Původní obraz byl několikrát přemalován, zůstaly z něj jen nepatrné zbytky. Tyto přemalované fragmenty byly překryty novodobým obrazem na plechu. Protože nebylo možné určit původní členění, ani kresbu obličeje, staly se předlohou pro rekonstrukci fotografie z roku 1944 a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem, která se v pojetí s obrazem shoduje. Na stěně mezi okny v patře jsou sluneční hodiny s nápisem: "Fecit Antonius Engelbrecht 1798". Také ony v minulosti silně utrpěly, zejména překrytím tvrdou cementovou omítkou. Při náročném restaurátorském zásahu byla obnovena jejich původní kompozice. Malá zahrádka před děkanstvím byla zrušena v první čtvrtině 19. století, tím byla otevřena přímá komunikace kolem děkanství směrem na sever, stalo se tak o málo dříve, než byly strženy hradby před západním průčelím kostela sv. Bartoloměje.