Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Socha Ignáta Herrmanna, Chotěboř
zpět do výpisu
Pískovcová socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce Ignáta Herrmanna.
| Region: | Chotěbořsko | | Okres: | Havlíčkův Brod | | Obec: | Chotěboř | | Ulice: | Herrmannova roh Žižkova |
|
| Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Opatrný Karel | | Osobnosti: | Herrmann Ignát |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 32557 / 6-218 | | GPS souřadnice: | 49°42'54.094"N, 15°40'19.217"E | | Slohové období (hlavní): | Moderna |
|
Podrobný popis:
Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Bohužel mlýn v roce 1982 vyhořel, a tak jedinou vzpomínkou na slavného rodáka zůstává socha, která pochází od spisovatelova synovce K. Opatrného. Rodina se brzy z Chotěboře odstěhovala do Hradce Králové, kde Hermann začal navštěvovat první třídu místní reálky, studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. Vyučil se kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, později založil a vedl časopis Švanda dudák. Pod různými pseudonymy přispíval do nedělní přílohy Národních listů, také do mnoha novin a časopisů, (např. Humoristických listů, Palečka, Lumíru, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, z jeho tvorby jsou však nejvýznamnější romány U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.
Pískovcová socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce Ignáta Herrmanna.
