Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       
    
       Socha Ignáta Herrmanna, Chotěboř
    Socha Ignáta Herrmanna, Chotěboř
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Pískovcová socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce Ignáta Herrmanna.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Chotěbořsko |  | Okres: | Havlíčkův Brod |  | Obec: | Chotěboř |  | Ulice: | Herrmannova roh Žižkova | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | volně přístupné |  | Bezbariérový přístup: | ano |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Autorství: | Opatrný Karel |  | Osobnosti: | Herrmann Ignát | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 32557 / 6-218 |  | GPS souřadnice: | 49°42'54.094"N, 15°40'19.217"E |  | Slohové období (hlavní): | Moderna | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Bohužel mlýn v roce 1982 vyhořel, a tak jedinou vzpomínkou na slavného rodáka zůstává socha, která pochází od spisovatelova synovce K. Opatrného. Rodina se brzy z Chotěboře odstěhovala do Hradce Králové, kde Hermann začal navštěvovat první třídu místní reálky, studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. Vyučil se kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, později založil a vedl časopis Švanda dudák. Pod různými pseudonymy přispíval do nedělní přílohy Národních listů, také do mnoha novin a časopisů, (např. Humoristických listů, Palečka, Lumíru, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, z jeho tvorby jsou však nejvýznamnější romány U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.