Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Pivovar (expozice), Dalešice
zpět do výpisu
Kouzlo dalešického pivovaru dýchne na návštěvníka již ve chvíli, kdy zdáli spatří cihlový komín, známý díky kultovnímu filmu Jiřího Menzela Postřižiny. Původně barokní pivovar, který pamatuje zřejmě ještě konec 16. století, byl stavebně upraven koncem 19. století. Atmosféra Rakouska-Uherska je cítit z celého pivovarského komplexu – od stylové restaurace nabízející nejrůznější speciality po muzeum pivovarnictví historického i současného. Typická vůně již zdálky prozradí, že po dlouhých letech se tradiční pivo v Dalešicích znovu vaří.
Region: | Třebíčsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Dalešice |
|
Číslo popisné: | 71 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Oficiální název: | Muzeum rakousko-uherského pivovarníctví v Dalešicích | Rejstříkové číslo KP: | 102117 | URL: | http://www.pivovar-dalesice.cz/ | GPS souřadnice: | 49°7'51.851"N, 16°4'48.381"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Pivo se v Dalešicích vařilo zřejmě již od konce 16. století a podle Moravských zemských desek je existence pivovaru doložena k roku 1609. Ze 17. století také pochází nejstarší části pivovarského komplexu ve stylu raného baroka. V tehdejší době byla produkce pivovaru určena téměř jen pro potřeby místního panství a výroba probíhala pouze ručně. K významné modernizaci pivovaru došlo po roce 1882, kdy dalešické i myslibořické panství koupil rakousko-uherský podnikatel baron Anton Dreher. Pivovar byl rozšířen o sladovnickou věž, novou varnu a lednici. Kromě toho se nový majitel zasloužil také o modernizaci způsobu sladování i vaření piva, zavedl průmyslovou výrobu a vybavil objekt po technické stránce. Právě on tedy vdechl dalešickému pivovaru dnešní podobu.
Jeho potomkům patřilo panství až do 1. poloviny 20. let 20. století, kdy v Československu probíhala první pozemková reforma a docházelo k vyvlastňování průmyslových podniků. Od roku 1925 tak pivovar fungoval jako Družstevní pivovar a sodovkárna. Další zestátnění přišlo v době komunismu, kdy byl pivovar začleněn do podniku Pivovary a sladovny Praha. Ačkoliv v té době zde dosahovala výroba piva maximálního množství, provoz nebyl efektivní a 19. srpna 1977 byla místní výroba piva zastavena.
Pivovar však nezůstal prázdný dlouho, v květnu 1980 si jej pro svůj film Postřižiny vybral režisér Jiří Menzel. Jako kulisy pro příběhy z povídek Bohumila Hrabala filmaři využili místní exteriéry i interiéry. Po odjezdu filmařů ale pivovar dlouho chátral a střídal majitele. Současní vlastníci jej koupili v roce 1999, obnovili výrobu piva a zachránili nejen starobylé budovy, ale i genia loci místa. Nyní pivovar vyrábí pět druhů tradičního poctivého piva, na návštěvníky čekají tři prohlídkové trasy muzea, restaurace i hotel. Každoročně se zde koná také řada kulturních akcí – od krátkodobých výstav po stále oblíbenější Postřižinské slavnosti.