Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Opevnění městské - Jihlavská brána (muzeum), Pelhřimov
zpět do výpisu
Největší, nejmenší, nejdelší, nejrychlejší... To vše jsou přídavná jména spojená s Pelhřimovem, proslaveným jako město rekordů. V místní Jihlavské bráně z první poloviny 15. století se nachází slavné Muzeum rekordů a kuriozit, jehož expozice láká nejen malé návštěvníky. Agentura Dobrý den navíc nabízí každému možnost vytvořit originální rekord a zvěčnit se tak v muzeu i Guinessově knize rekordů.
Region: | Pelhřimovsko | Okres: | Pelhřimov | Obec: | Pelhřimov | Ulice: | Palackého |
|
Číslo popisné: | 47 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Oficiální název: | Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov | Rejstříkové číslo KP: | 24756 / 3-2846 | URL: | www.dobryden.cz | GPS souřadnice: | 49°25'55.713"N, 15°13'31.466"E | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Jihlavská neboli také Dolní brána je součástí pelhřimovského městského opevnění. Pelhřimov jako královské město byl obehnán hradbou již od dob svého založení. Úroveň opevnění nebyla nejprve příliš dobrá, první opevnění byl jen příkop a kolová hradba. Bezpečnější kamenná zeď okolo města pak byla postavena již před husitskými boji. Brány byly dvě, o této Dolní máme první zmínky již z let 1445 a 1459. Protože původní bránu zničil požár, znovu byla vystavěna v roce 1554. Její význam byl největší na počátku 17. století, kdy ostatní brány byly kvůli větší bezpečnosti zavřeny. V této době byla navíc zvýšena o jedno patro do dnešní podoby pětipatrové věže vysoké 36 metrů. Z ulice vede na její vrchol 101 schodů. Věžička na vrcholu pochází ale až z roku 1774. Od této doby mohou místní také měřit čas pomocí mechanických hodin na věži, které nahradily hodiny sluneční. K pozdně gotické věži zakončené renesanční římsou bylo později pro lepší obranu přistavěno i mohutné předbraní a brána byla navíc chráněna zdvihacím mostem, po kterém dodnes zbyly otvory ve zdi na kladky. Roku 1892 bylo předbraní strženo, ale původní fresky v interiéru věže jsou dodnes zachovány. Protože brána měla funkci strážní a hlásnou, její první patro obýval branný a druhé patro fungovalo jako kasárna pro vojáky, kteří bránu střežili. Horní patra byla využívána jako sýpky na povinně odevzdávané obilí. Když vyhořela původní městská solnice, přechodně se ve věži uchovávala i sůl.
Dnes je brána známá díky expozici Muzea rekordů a kuriozit, které zde sídlí od 30. června 1994 jako jediné muzeum svého druhu ve střední Evropě. Kromě fotografií z uplynulých ročníků Mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit i zahraničních festivalů zde návštěvník najde také přes padesát nejrůznějších maxiexponátů a miniatur ze všech odvětví lidské činnosti.