Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (městské muzeum), Pacov
zpět do výpisu
Původně šlechtické sídlo bylo v závěru 17. století proměněno na klášter bosých karmelitánů. Stavební úpravy po požáru v 18. století probíhaly patrně pod vedením významného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Po zrušení kláštera za vlády Josefa II. se objekt opět stává šlechtickým sídlem. Dnes zámek slouží potřebám města, částečně jako sídlo městského úřadu, informačního centra, knihovny a Městského muzea.
| Region: | Humpolecko a Pacovsko | | Okres: | Pelhřimov | | Obec: | Pacov |
|
| Číslo popisné: | 1 | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Wittwer Martin, Dientzenhofer Kilián Ignác, Vojna Jan | | Osobnosti: | Sova Antonín |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 16898/3-3186 | | URL: | http://www.zamekpacov.cz/cs | | GPS souřadnice: | 49°28'24.48"N, 15°0'10.78"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Muzeum v Pacově bylo založeno v roce 1908. Ve 30. letech 20. století se muzejní sbírky rozšířily o literární pozůstalost básníka Antonína Sovy a později ještě o předměty připomínající další významné rodáky (malíře Jana Autengrubera a Jana Vojnu a divadelníky Jiřího Frejku a Sašu Machova). Muzeum nabízí i historickou expozici Pacovska, jejíž součástí jsou mimo jiné dokumenty, které se vztahují k prvním mezinárodním motocyklovým závodům na Pacovském okruhu v roce 1906. Do nově zrekonstruovaných prostor zámku se muzeum přestěhovalo v roce 2011. Na místě zámku stál opevněný hrad pocházející z 12.-13. století, jehož funkcí bylo chránit město od severu. Z původního hradu zůstaly zachovány klenuté sklepy v severním křídle zámku, mohutné kruhové věže a část opevnění hradu. Hrad prošel v 16. století rozsáhlou přestavbou na zámek. Za vlády Leopolda I. byl areál předán řádu bosých karmelitánů, kteří zahájili rozsáhlou barokní přestavbu budov na konvent. Kolem roku 1719 byl klášter podle plánů Martina Wittwera rozšířen zhruba do dnešní podoby. Avšak již roku 1727 zachvátil objekt požár a stavba byla opět renovována. Další stavební úpravy probíhaly patrně pod vedením významného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Za vlády Josefa II. byl klášter zrušen a objekt se opět stává šlechtickým sídlem. Posledními majiteli panství byla rodina vídeňského advokáta dr. Adolfa Weisse, které byl majetek v roce 1945 konfiskován.
Původní dispozice zámku byla čtyřkřídlá, avšak roku 1884 došlo k ubourání východního křídla. V současnosti tři křídla zámku, završena valbovými střechami, obklopují čtvercové náměstí. Z vnitřních prostor zámku zaujme především prostor bývalého refektáře, jehož strop je zdoben malbami Jana Vojny (1861-1894).
Původně šlechtické sídlo bylo v závěru 17. století proměněno na klášter bosých karmelitánů. Stavební úpravy po požáru v 18. století probíhaly patrně pod vedením významného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Po zrušení kláštera za vlády Josefa II. se objekt opět stává šlechtickým sídlem. Dnes zámek slouží potřebám města, částečně jako sídlo městského úřadu, informačního centra, knihovny a Městského muzea.
