Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Mlýn vodní Chadimův (muzeum), Horní Dubenky
zpět do výpisu
O mlýnu v těchto místech je první zmínka už v roce 1451, kdy se hovoří o "pustém mlýništi pod Dubenkama". Od roku 1644 patří rodině Chadimů a dnes slouží jako ubytovací zařízení a zároveň je zde v někdejší mlýnici přístupná expozice, jak jinak než o vývoji mlynářství, doplněná o dobové zemědělské nářadí.
| Region: | Jihlavsko | | Okres: | Jihlava | | Obec: | Horní Dubenky |
|
| Číslo popisné: | 33 | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | bez ochrany |
|
více informací
| Oficiální název: | Mlynářské muzeum Chadimův mlýn v Horních Dubénkách | | URL: | http://www.chadimmlyn.cz/ | | GPS souřadnice: | 49°15'14.66"N, 15°18'18.927"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Název mlýnu dal Matěj Chadim, který mlýn koupil v roce 1644 a ten po jedenáct generací spravovali Chadimové. V poválečných letech byl mlýn znárodněn a původním majitelům byl navrácen až v roce 1995.
Vzhled mlýna se postupem času měnil a poslední velká přestavba proběhla po požáru v roce 1926. Původní pohon mlýna a pily, pomocí dvou vodních kol byl s vývojem technického pokroku nahrazen Francisovou turbínou. Ani ta však neměla dostatečný výkon, a proto byla přikoupena ještě lokomobila, která spalovala odpad z pily. A konečně pohon mlýna a pily zajišťoval elektromotor, od kterého převod hnací síly k jednotlivým strojům zajišťovaly hřídele (tzv. transmise) a ploché kožené řemeny. Značně zjednodušeně lze výrobní postup popsat následovně: obilí nejprve prošlo čistícím procesem, kdy se za pomocí vzduchu odfoukly lehčí nečistoty, dále se separoval koukol od obilí a konečně se pomocí magnetu oddělovaly případné kovové příměsi. Čisté obilí putovalo do loupačky, kde se odstranila slupka, a odtud už šlo na mlecí stolice. Namleté obilí bylo pomocí rovinného vysévače (různě hrubé síta) rozděleno na melivo o různé zrnitosti. Poté už následovalo balení do pytlů a vážení. Dopravu mezi jednotlivými stroji zajišťovaly šneky, korečkové elevátory, spádové trubky či kapsové výtahy. Předchůdcem mlecích stolic bylo tzv. české mlecí složení, jež je pro ukázku ve mlýně v současné době instalováno.
Vlastní mlýnice je přístupná jako expozice vývoje mlynářství, obytné části slouží jako ubytování hospodáře a ubytování hostů, hospodářská stavení pro ekofarmu s chovem mastného skotu Aberdeen Angus. Okolí mlýna je upraveno jako minikemp.
O mlýnu v těchto místech je první zmínka už v roce 1451, kdy se hovoří o "pustém mlýništi pod Dubenkama". Od roku 1644 patří rodině Chadimů a dnes slouží jako ubytovací zařízení a zároveň je zde v někdejší mlýnici přístupná expozice, jak jinak než o vývoji mlynářství, doplněná o dobové zemědělské nářadí.
