Těžba různých druhů žul zde probíhá již od 19. století, především v Bínově a Vyhlídalově lomu. Odsud pochází žulový monolit ze třetího nádvoří Pražského hradu, který byl vylámán v roce 1925 a svojí délkou 15 m se řadí k největším vylámaným kusům kamene na našem území.
| GPS souřadnice: | 49°11'30.026"N, 15°21'46.618"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
V dávné minulosti se na okolí mrákotínska těžilo stříbro. Těžbu drahého kovu v 19. století vystřídalo dobývání kvalitního žulového kamene. Kamenickou práci započalo několik dělníků kolem roku 1863. Zpočátku se zpracovávaly tzv. bludné kameny, kterých bylo na okolí dostatek. Dodávky mrákotínského kamene putovaly do celé monarchie, ale i do Ruska či Polska. K otevření slavných mrákotínských lomů došlo v roce 1898. Kvalita žuly v okolí Mrákotína byla na přelomu 19. a 20. století vyhlášená prakticky po celé monarchii. Zdejší žula se tehdy dokonce předepisovala na veřejných budovách na štítcích s nápisem „Mrakotiner Granit“. První velkou zakázkou kamenolomu byla dodávka materiálu pro vídeňský chudobinec. Před první světovou válkou tu pracovalo na 300 dělníků. V roce 1923 zde byl vylámán monolit pro třetí nádvoří Pražského hradu. Mohutný kamenný blok se však při manipulaci zlomil. Již v roce 1924 byl urychleně vylámán další kamenný blok, vysoký 18 m. Při nakládání však došlo k ulomení špičky, a tak na Pražský hrad v roce 1925 putoval monolit o délce 15, 68 m. Vztyčení obelisku bylo myšlenkou hradního architekta Josipa Plečnika. Za převoz obelisku nesl zodpovědnost architekt W. Weinzettl. Bez větších potíží se k roku 1925 podařilo obelisk vztyčit na třetím nádvoří Pražského hradu a kamenný mrákotínský monolit se tak stal jedním ze symbolů státnosti mladé československé republiky. V devadesátých letech 20. století doplnil architekt Tomáš Valena obelisk jehlancovou siluetou z pozlacené oceli. V současnosti se surovina používá především na řezaní a leštění dekoračních prvků a výrobu obrubníků a dlažebních kostek. Vstup do areálu kamenolomu je možný s povolením firmy vlastnící kamenolom.
Kamenolomy, Mrákotín
Těžba různých druhů žul zde probíhá již od 19. století, především v Bínově a Vyhlídalově lomu. Odsud pochází žulový monolit ze třetího nádvoří Pražského hradu, který byl vylámán v roce 1925 a svojí délkou 15 m se řadí k největším vylámaným kusům kamene na našem území.
