Sochy Michala Olšiaka, okolí Žďáru nad Sázavou
zpět do výpisu
Velice poutavým směrem se ubral mladý umělec Michal Olšiak před několika lety, kdy poprvé začal krášlit krajinu v okolí Žďáru nad Sázavou zajímavými poněkud bizarními a monumentálními sochami. Inspirací je mu zejména svět zvířat spojený s různými pověstmi nebo místními názvy. Sochy jsou citlivě začleněny do okolního terénu. Cesty k nim vedou často po turistických trasách a jejich prohlídka může být spojena s příjemnou procházkou či výletem na kole.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáru nad Sázavou. Ve své tvorbě se věnuje sochání i malířství. Olšiakovu tvorbu můžete spatřit i za hranicemi České republiky, pravidelně a úspěšně se také účastní mezinárodních mistrovství v sochání z písku. Skulptury v nadživotní velikosti tvoří z pískovcového kamene, ve venkovním prostředí pak převažuje jako materiál beton. Vytváří skutečná reálná zvířata i smyšlené bytosti. Hned tři sochy může návštěvník spatřit v okolí Hamrů nad Sázavou. Po pravé straně hlavní silnice ze směru od Žďáru nad Sázavou můžete vidět sochu koně s povozem bojujícího proti bažinám. K další soše tentokrát zpodobňující mamuta se dostanete po červené turistické značce, stojí u Rozštípené skály západně od obce Hamry. Nejstarší sochou, kterou mladý umělec vytvořil, je Hamroň. Nachází se v severovýchodním koutu obce a je s ní spojena místní pověstí. Tvor zvaný Hamroň měl údajně žít ve zdejší vápenici, jeho původ byl nejasný, jedni zastávali názor, že je z Afriky, jiní tvrdili, že přilezl ze Sibiře. Ve zdejším kraji se usídlil a spokojeně si tu žil, byl velmi plaché povahy a lidem se vyhýbal. Místní mu začali říkat Hamroň. Měl dvě obrovské končetiny, po kterých se plazil krajinou, velké oči na stopkách. Byl něco mezi šnekem, hadem a žábou. V průběhu jedné zimy si krátil cestu přes rybník Dívka, zmátla ho ale silná vrstva sněhu, pod kterou se již ukrýval pouze tenký led. Váha jeho velkého těla brzy dokonala své a Hamroň se propadl do ledové vody. Jak se snažil dostat ven, dělal kolem sebe velký hluk, který uslyšely děti z vesnice, které si venku hrály. Zvědavé, co se to děje, utíkaly se k rybníku podívat a když spatřili z posledních sil se mrskajícího Hamroně, hned se rozhodly mu pomoci. Našly dlouhý klacek, po kterém se mohl tonoucí vytáhnout na břeh, tam jeho trápení ale nekončilo. Byla mu ukrutná zima, mráz ho štípal do zmáčeného prokřehlého těla. Ačkoli se děti zprvu zdráhaly a tvora se báli, jejich nebojácnost v nich přece jen zvítězila, obklopily ho a zahřály. Na oplátku Hamroň svezl na svém hřbetu děti domů a slíbil, že bude všem pocestným pomáhat, aby nezabloudili. Nedaleko Žďáru nad Sázavou v části zvané Starý dvůr, se po modré turistické značce dostaneme až k Mamlasovi. Dvoumetrová hlava s pronikavými hnědými oči je umístěna na kopci, ze kterého je krásný výhled po krajině i na město. Ve Škrdlovicích je k vidění dvojice hrochů dovádějících v kašně před hotelem U Hrocha. V obci Obyčtov je dominantou zdejšího parčíku socha želvy, která je symbolem vesnice odvozovaným od tvaru zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl postaven dle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichla a jeho půdorys a hmotová skladba připomíná podobu želvy. Návesní rybník v obci Račín střeží Rak s kloboukem. Mezi Sykovským a Medlovským rybníkem jihovýchodně od obce Tři Studně dohlíží na místní osadu Yucon majestátní socha Výra. Michal Olšiak vytvořil také hraniční kámen symbolicky oddělující Moravu a Čechy, nachází se nedaleko Pilské nádrže při cestě do Polničky. Pískovcovou stélu s nápisy „Bohemia“ a „Moravia“ doplňují betonové sochy orlice a lva. Ve vesnici Poděšín vyrostl strom, který upomíná na obecní erb. Jelen u Slavětína je také symbolem obce. Hejkal Pepino straší u penzionu Zátiší na Třech Studních a hlava krásné Jozefíny vítá návštěvníky u penzionu U Strašilů v Hluboké nedaleko Krucemburku. Zatím posledním přírůstkem je socha draka u sídla firmy Apoly v Ronově nad Sázavou. K většině soch vede více turistických tras, některé sochy jsou již v turistických mapách zaneseny jako konkrétní body. Tvorba mladého umělce oslovuje čím dál větší skupinu lidí. Jeho sochy jsou ozvláštněním mnoha cykloturistických výletů a z rukou Michala Olšiaka vznikají stále nová a vyhledávaná díla. GPS: Kůň - Hamry nad Sázavou (Na ranči) 49°33'44"N, 15°54'25"E, Hamroň- Hamry nad Sázavou 49°34'1"N, 15°54'50"E, Hraniční kámen-u Pilské přehrady 49°35'28"N, 15°55'53"E, Výr- osada Yucon 49°36'28"N, 16°2'59"E, Hroši-Škrdlovice (Restaurace a hotel U hrocha) 49°38'3"N, 15°55'48"E, Rak-Račín 49°36'57"N, 15°52'0"E, Želva- Obyčtov 49°30'3.883"N, 15°59'55.368"E, Mamlas- za Starým Dvorem, Žďár nad Sázavou 49°34'36.191"N, 15°55'9.096"E, Strom 49°30'26.652"N, 15°47'58.084"E Mamut 49°34'1.904"N, 15°52'51.038"E, Dařbucha - na hrázi rybníka Velké Dářko 49°37'55.058"N, 15°54'26.448"E, Jelen - Slavětín 49°40'9.153"N, 15°46'38.538"E, Hejkal Pepino - Tři Studně (penzion Zátiší) 49°36'38.062"N, 16°1'55.911"E, Jozefína - Hluboká (Krucemburk) - penzion U Strašilů 49°39'37.502"N, 15°51'21.779"E Drak - Ronov nad Sázavou - před areálem společnosti Apoly 49°34'8.672"N, 15°46'19.914"E Houby (Fryšava, penzion Fryšava) 49°37'48.856"N, 16°2'56.652"E Charlie - hlava (Žďár nad Sázavou) 49°33'42.154"N, 15°56'15.133"E Čertův stolek - Chotěboř 49°42'50.735"N, 15°40'37.223"E Gryf - Pohled 49°36'12.872"N, 15°38'58.201"E
Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáru nad Sázavou. Ve své tvorbě se věnuje sochání i malířství. Olšiakovu tvorbu můžete spatřit i za hranicemi České republiky, pravidelně a úspěšně se také účastní mezinárodních mistrovství v sochání z písku. Skulptury v nadživotní velikosti tvoří z pískovcového kamene, ve venkovním prostředí pak převažuje jako materiál beton. Vytváří skutečná reálná zvířata i smyšlené bytosti. Hned tři sochy může návštěvník spatřit v okolí Hamrů nad Sázavou. Po pravé straně hlavní silnice ze směru od Žďáru nad Sázavou můžete vidět sochu koně s povozem bojujícího proti bažinám. K další soše tentokrát zpodobňující mamuta se dostanete po červené turistické značce, stojí u Rozštípené skály západně od obce Hamry. Nejstarší sochou, kterou mladý umělec vytvořil, je Hamroň. Nachází se v severovýchodním koutu obce a je s ní spojena místní pověstí. Tvor zvaný Hamroň měl údajně žít ve zdejší vápenici, jeho původ byl nejasný, jedni zastávali názor, že je z Afriky, jiní tvrdili, že přilezl ze Sibiře. Ve zdejším kraji se usídlil a spokojeně si tu žil, byl velmi plaché povahy a lidem se vyhýbal. Místní mu začali říkat Hamroň. Měl dvě obrovské končetiny, po kterých se plazil krajinou, velké oči na stopkách. Byl něco mezi šnekem, hadem a žábou. V průběhu jedné zimy si krátil cestu přes rybník Dívka, zmátla ho ale silná vrstva sněhu, pod kterou se již ukrýval pouze tenký led. Váha jeho velkého těla brzy dokonala své a Hamroň se propadl do ledové vody. Jak se snažil dostat ven, dělal kolem sebe velký hluk, který uslyšely děti z vesnice, které si venku hrály. Zvědavé, co se to děje, utíkaly se k rybníku podívat a když spatřili z posledních sil se mrskajícího Hamroně, hned se rozhodly mu pomoci. Našly dlouhý klacek, po kterém se mohl tonoucí vytáhnout na břeh, tam jeho trápení ale nekončilo. Byla mu ukrutná zima, mráz ho štípal do zmáčeného prokřehlého těla. Ačkoli se děti zprvu zdráhaly a tvora se báli, jejich nebojácnost v nich přece jen zvítězila, obklopily ho a zahřály. Na oplátku Hamroň svezl na svém hřbetu děti domů a slíbil, že bude všem pocestným pomáhat, aby nezabloudili. Nedaleko Žďáru nad Sázavou v části zvané Starý dvůr, se po modré turistické značce dostaneme až k Mamlasovi. Dvoumetrová hlava s pronikavými hnědými oči je umístěna na kopci, ze kterého je krásný výhled po krajině i na město. Ve Škrdlovicích je k vidění dvojice hrochů dovádějících v kašně před hotelem U Hrocha. V obci Obyčtov je dominantou zdejšího parčíku socha želvy, která je symbolem vesnice odvozovaným od tvaru zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl postaven dle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichla a jeho půdorys a hmotová skladba připomíná podobu želvy. Návesní rybník v obci Račín střeží Rak s kloboukem. Mezi Sykovským a Medlovským rybníkem jihovýchodně od obce Tři Studně dohlíží na místní osadu Yucon majestátní socha Výra. Michal Olšiak vytvořil také hraniční kámen symbolicky oddělující Moravu a Čechy, nachází se nedaleko Pilské nádrže při cestě do Polničky. Pískovcovou stélu s nápisy „Bohemia“ a „Moravia“ doplňují betonové sochy orlice a lva. Ve vesnici Poděšín vyrostl strom, který upomíná na obecní erb. Jelen u Slavětína je také symbolem obce. Hejkal Pepino straší u penzionu Zátiší na Třech Studních a hlava krásné Jozefíny vítá návštěvníky u penzionu U Strašilů v Hluboké nedaleko Krucemburku. Zatím posledním přírůstkem je socha draka u sídla firmy Apoly v Ronově nad Sázavou. K většině soch vede více turistických tras, některé sochy jsou již v turistických mapách zaneseny jako konkrétní body. Tvorba mladého umělce oslovuje čím dál větší skupinu lidí. Jeho sochy jsou ozvláštněním mnoha cykloturistických výletů a z rukou Michala Olšiaka vznikají stále nová a vyhledávaná díla. GPS: Kůň - Hamry nad Sázavou (Na ranči) 49°33'44"N, 15°54'25"E, Hamroň- Hamry nad Sázavou 49°34'1"N, 15°54'50"E, Hraniční kámen-u Pilské přehrady 49°35'28"N, 15°55'53"E, Výr- osada Yucon 49°36'28"N, 16°2'59"E, Hroši-Škrdlovice (Restaurace a hotel U hrocha) 49°38'3"N, 15°55'48"E, Rak-Račín 49°36'57"N, 15°52'0"E, Želva- Obyčtov 49°30'3.883"N, 15°59'55.368"E, Mamlas- za Starým Dvorem, Žďár nad Sázavou 49°34'36.191"N, 15°55'9.096"E, Strom 49°30'26.652"N, 15°47'58.084"E Mamut 49°34'1.904"N, 15°52'51.038"E, Dařbucha - na hrázi rybníka Velké Dářko 49°37'55.058"N, 15°54'26.448"E, Jelen - Slavětín 49°40'9.153"N, 15°46'38.538"E, Hejkal Pepino - Tři Studně (penzion Zátiší) 49°36'38.062"N, 16°1'55.911"E, Jozefína - Hluboká (Krucemburk) - penzion U Strašilů 49°39'37.502"N, 15°51'21.779"E Drak - Ronov nad Sázavou - před areálem společnosti Apoly 49°34'8.672"N, 15°46'19.914"E Houby (Fryšava, penzion Fryšava) 49°37'48.856"N, 16°2'56.652"E Charlie - hlava (Žďár nad Sázavou) 49°33'42.154"N, 15°56'15.133"E Čertův stolek - Chotěboř 49°42'50.735"N, 15°40'37.223"E Gryf - Pohled 49°36'12.872"N, 15°38'58.201"E