Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Deska pamětní - Jan Otto, Přibyslav
zpět do výpisu
Ottův slovník naučný znamenal v době svého vzniku mezi lety 1888 a 1909 pro tehdejší lidi asi to, co pro nás dnes znamená Google. S rozsahem Ottovy encyklopedické práce se v českých zemích dodnes nemůže žádný slovník měřit. V rodné Přibyslavi dnes jeho osobnost připomíná reliéfní pamětní deska na nádvoří Kurfürstova domu, dílo akademického sochaře Romana Podrázského.
| Region: | Havlíčkobrodsko | | Okres: | Havlíčkův Brod | | Obec: | Přibyslav | | Ulice: | Bechyňovo náměstí |
|
| Číslo popisné: | 45 | | Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | bez ochrany | | Autorství: | Podrázský Roman | | Osobnosti: | Otto Jan |
|
více informací
| GPS souřadnice: | 49°34'37.971"N, 15°44'24.36"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Jan Otto se narodil 8. listopadu 1841 v domě na horní části přibyslavského náměstí. Ten se nám však do dnešních dnů nedochoval, v roce 1945 v důsledku bombardování vyhořel. Na jeho místě se dnes nachází malý žlutý obytný dům. Ottovo dětství nebylo příliš šťastné, jeho otec, vojenský lékař, neměl příliš pacientů a svou početnou rodinu uživil jen stěží. Když tedy bylo budoucímu slavnému tiskaři třináct let, rodiče ho poslali do Prahy, aby se stal kupeckým učněm. Tento život však mladému Ottovi nevyhovoval, z učení zběhl a protloukal se, jak se dalo. Zlom přišel v jeho jednadvaceti letech, kdy získal místo v tiskárně bratří Grégrů. Tiskařská práce se pak stala jeho celoživotním posláním. Oženil se s dcerou zámožného pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce Jaroslava Pospíšila a v dubnu 1871 převzal jeho tiskárnu.
Jeho nakladatelským cílem bylo soustředit všechny kulturní potřeby národa, čehož se snažil dosáhnout vydáváním mnoha časopisů a cenově dostupné kvalitní literatury. Vyvrcholením jeho práce se stal slavný naučný slovník, který má celkem osmadvacet dílů, 28 912 stran a 150 000 hesel. V práci na tomto díle soustředil 1100 vědců, novinářů a spisovatelů a jejich spoluprací vzniklo dílo, jehož kvalitě ani rozsahu se dosud žádná z českých encyklopedií nevyrovnala.
Kromě činnosti nakladatelské byl také velmi aktivní ve veřejném životě, působil v mnoha vlasteneckých organizacích a díky jeho iniciativě byla například založena Československá obchodní akademie. Nezapomínal však ani na své rodné město a aktivně se zajímal o všechny místní významné události, byl například předsedou výboru pro stavbu Žižkova pomníku vybudovaného roku 1874 u místa Žižkova skonu. Roku 1912 také získal čestné přibyslavské občanství. Zemřel 29. května 1916 v Praze.
Ottův slovník naučný znamenal v době svého vzniku mezi lety 1888 a 1909 pro tehdejší lidi asi to, co pro nás dnes znamená Google. S rozsahem Ottovy encyklopedické práce se v českých zemích dodnes nemůže žádný slovník měřit. V rodné Přibyslavi dnes jeho osobnost připomíná reliéfní pamětní deska na nádvoří Kurfürstova domu, dílo akademického sochaře Romana Podrázského.
