Podle pověsti stojí za zrodem poutního místa U Svaté Anny písař pohledského cisterciáckého kláštera Jakub Čermák, který při štvaní jelena zapadl v lese do bažiny a jemuž skrz modlitbu pomohla dostat se z nesnáze právě svatá Anna. Na místě této nehody byl při kopání základů pro stavbu kaple objeven léčivý pramen, nedaleko od něho v místě otisků šlépějí prý samotné světice byl postaven dnešní poutní kostel. Centrální stavba kostela sv. Anny, vystavěná údajně dle plánů J. B. Santiniho, je datována do roku 1766.
Rejstříkové číslo KP: | 20627/6-306 | GPS souřadnice: | 49°36'52.389"N, 15°39'55.825"E | Slohové období (hlavní): | Rokoko |
|
Podrobný popis:
K téměř kruhovému centrálnímu prostoru kostela jsou paprsčitě připojeny tři obdélné patrové prostory (předsíň s kruchtou a dvojice kaplí s oratořemi) a čtvercová přízemní sakristie na východě. Centrální prostor je sklenut kupolí a celý je vymalován rokajovými a květinovými motivy, bohužel později necitelně přemalovanými. Ze stejné doby pochází i mobiliář, takže zde návštěvník či poutník má dodnes jedinečnou možnost nechat se unést dokonalou harmonií všech složek tohoto místa.
Kolem kostela byly současně s ním do kruhu vystavěny kapličky křížové cesty; dnes z pochopitelných důvodů prázdné. První stavbou v areálu byla ovšem kaple nad zázračným svatoanenským pramenem vystavěná roku 1731. Současná centrální osmiboká stavba zastřešená bání s lucernou je z roku 1824. Poutní areál, ve kterém každý rok v neděli po svátku sv. Anny probíhá poutní slavnost, doplňuje patrová budova bývalého hostince a lázní z roku 1764.
Celý svatoanenský areál, sestávající z kostela sv. Anny, kaplí a budovy bývalých lázní, je nejen půvabný, ale je odborníky řazen mezi nejdokonalejší příklady začlenění staveb do krajiny.