Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Václava, Světlá nad Sázavou
zpět do výpisu
Nejstarší písemná informace o kostele sv. Václava se objevuje v listině opata Jaroslava II. z 13. července 1318. Gotický kostel byl přestavěn ve druhé polovině 16. století, kdy byla Světlá majetkem rodu Trčků z Lípy. Věž kostela sv. Václava návštěvníka zdálky upoutá svým neobvyklým vzhledem – horní patro je upraveno na způsob středověkého podsebití. Renesančně upravená stavba v sobě navíc skrývá překrásnou vnitřní výzdobu, mimo jiné šest obrazů připisovaných Petru Janu Brandlovi, jednomu z nejvýznamnějších českých barokních malířů.
| Region: | Světelsko a Ledečsko | | Okres: | Havlíčkův Brod | | Obec: | Světlá nad Sázavou | | Ulice: | náměstí Trčků z Lípy |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Brandl Petr Jan, Putz Karel |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 32082 / 6-342 | | GPS souřadnice: | 49°40'2.979"N, 15°24'17.984"E | | Slohové období (hlavní): | Renesance | | Slohové období (další): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Burian III., příslušník nekatolického rodu Trčků z Lípy, zahájil v roce 1569 rozsáhlou přestavbu kostela. Během této přestavby téměř zmizela původně raně gotická stavba ze 13. století. Pod hlavním oltářem byla vybudována hrobka. Z gotické stavby se dochoval jen presbytář a kamenná okénka. Portál dveří hlavního vchodu pochází z přelomu 16. a 17. století. Kostel byl v dalších stoletích dále upravován a v první polovině 18. století byly přistavěny boční lodě a zřízen kůr. Po obou stranách presbytáře byla zřízena oratoria. V roce 1758 došlo k povýšení kostela na kostel děkanský. Stávající podoba kostela je výsledkem úprav z roku 1821. Presbytář s portálem dveří z poloviny 13. století je prosvětlen původně gotickými okny. Ta jsou zasklena vitrážemi s obrazy patrona kostela sv. Václava, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Malé rozetové okno obsahuje vyobrazení andělů držících korunu nad hlavou knížete Václava. Vitráže navrhl v roce 1951 žák Maxe Švabinského, malíř Karel Putz.
Rod Trčků připomíná cínová křtitelnice pořízená z jejich darů a zvon Václav, ulitý kutnohorským Mistrem Tomášem Klabalem. Oba předměty pocházejí z roku 1569. Vlastníky zdejšího světelského panství připomíná 14 šlechtických erbů na zdi hlavní kostelní lodi. Do historické dlažby kostela je zasazeno deset náhrobních kamenů s vyrytými nápisy a jmény.
Mobiliář kostela pochází z 18. až 20 století. Kromě hlavního oltáře se zde nacházejí postranní oltáře sv. Josefa a sv. Anny, Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. V severní boční lodi se nalézá navíc Boží hrob s oltářem ozobeným nástroji a symboly Kristova utrpení.
Šestice obrazů od Ignáce Raaba s vyobrazeními církevních otců, sv. Augustina, Ambrože, Jeronýma a Řehoře, Vidění proroka Izaiáše a Zvěstování sv. Anně pochází ze zrušeného cisterciáckého kláštera v Sedlici u Kutné Hory. Z původních varhan z roku 1765 se dochovala pouze jejich skříň, do které byly v roce 1912 osazeny varhany nové.
Před kostelem je umístěno několik soch, včetně sochy patrona kostela sv. Václava.
Nejstarší písemná informace o kostele sv. Václava se objevuje v listině opata Jaroslava II. z 13. července 1318. Gotický kostel byl přestavěn ve druhé polovině 16. století, kdy byla Světlá majetkem rodu Trčků z Lípy. Věž kostela sv. Václava návštěvníka zdálky upoutá svým neobvyklým vzhledem – horní patro je upraveno na způsob středověkého podsebití. Renesančně upravená stavba v sobě navíc skrývá překrásnou vnitřní výzdobu, mimo jiné šest obrazů připisovaných Petru Janu Brandlovi, jednomu z nejvýznamnějších českých barokních malířů.
