Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Linharta, Kdousov
zpět do výpisu
Pozdně barokní jednolodní stavba již s klasicistními prvky, vystavěná na místě staršího kostela v letech 1753-63 dle plánu architekta Matyáše Kirchmayera, zaujme zejména průčelím s věží, členěným množstvím pilastrů, říms a dalších prvků. Kostel je vystavěn na místě starší, středověké stavby, jejíž existenci prokázal i archeologický průzkum.
| Region: | Moravskobudějovicko a Jemnicko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Kdousov |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ne | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Kirchmayer Matyáš |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 16600/7-2778 | | GPS souřadnice: | 48°59'14.851"N, 15°38'56.239"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko | | Slohové období (další): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
V červnu roku 1745 převzal místo zdejšího faráře otec Karl Poisl (1745–1753), který ihned po svém nástupu zahájil přestavbu dřevěné fary, dokončit se ji podařilo už následujícího roku (viz heslo Kdousov, fara). Poté se farář Poisl pustil do přestavby filiálního kostela sv. Kateřiny v blízkých Slavíkovicích. Chrám mu měl být jakýmsi zkušebním modelem pro zamýšlený nový kostel v Kdousově. Stavba je také velmi pravděpodobně dílem stejného architekta. Jakmile dokončil kostel sv. Kateřiny (kolem roku 1749), pustil se Poisl do příprav pro vybudování nového farního kostela v Kdousově. Stavbu však dovedl přibližně do výše jednoho sáhu, jeho nástupce otec Ignác Sukup (1753 – 1776) v ní ale neúnavně pokračoval a využil i svých znalostí stavitelství - údajně byl žákem architekta Kirchmayera, Architektem kdousovského farního kostela byl Matyáš Kirchmayer (1732–1782), pro jehož tvorbu je charakteristická kombinace stylových prvků doznívajícího baroka a nastupujícího klasicismu. Autorství je vlivem absence pramenných dokladů stanoveno pouze na základě formálního srovnání s ostatními stavbami, které navrhoval. Mezi ně patří například kaple v Dobré Vodě, farní kostel sv. Vavřince v Dačicích nebo již zmiňovaný kostel ve Slavíkovicích.
Starý chrám stával přibližně v místě dnešní kaple Bolestné Panny Marie, presbytáře a sakristie. Z důvodu urbanistického začlenění do prostoru tak, aby průčelí s hlavním vchodem směřovalo k náměstí, není stavba orientována, ale stojí přibližně podél osy severovýchod – jihozápad (původní gotický kostel orientován byl). V interiéru najdeme kvalitní nástěnné malby (např. výjev Vztyčování bronzového hada v kapli Panny Marie Bolestné).
Pozdně barokní jednolodní stavba již s klasicistními prvky, vystavěná na místě staršího kostela v letech 1753-63 dle plánu architekta Matyáše Kirchmayera, zaujme zejména průčelím s věží, členěným množstvím pilastrů, říms a dalších prvků. Kostel je vystavěn na místě starší, středověké stavby, jejíž existenci prokázal i archeologický průzkum.
