Budova dnešního zámku v Pohledu vznikla přestavbou cisterciáckého kláštera, který někdy po polovině 13. století založily dcery Vítka z Klokot (Kateřina, Ludmila a Jitka). Nový konvent byl podřízen opatství v Sedlci. Zakladatelky nazvaly klášter Údolím blahoslavené Panny Marie.
Dnešní barokní budova zámku, původně klášterní konvent, pochází z let 1689–1690 a přiléhá ze severní strany k bývalému konventnímu kostelu sv. Ondřeje (viz heslo Kostel sv. Ondřeje, Pohled).
Konventní budovy uzavírají čtvercový dvůr, směrem na jih ještě vystupují z hmoty kvadratury východní a západní křídlo (vzniká tak půdorys připomínající písmeno H). Ke konventu na západní straně ještě přiléhá renesanční budova prelatury.
Rejstříkové číslo KP: | 44741 / 6-303 | GPS souřadnice: | 49°36'12.539"N, 15°39'0.968"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Renesance |
|
Podrobný popis:
V roce 1329 klášter vyhořel, několik let zůstal pustý, ale následně byl obnoven. Jeho vzestup přibrzdily husitské bouře, když byl v roce 1424 opět zcela vypleněn.
Pokojné období hospodářského vzrůstu přišlo s potvrzením privilegií kláštera za vlády Vladislava II. Jagelonského a jeho nástupců. Díky štědrosti příznivců z řad šlechty se mohla uskutečnit přestavba kláštera, byla vystavena reprezentativní budova prelatury s renesančními štíty. Po velkém drancování Švédů byl klášter v letech 1652–1690 opět přestavován. V roce 1714 konvent zahájil výstavbu proboštství podle plánů renomovaného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (viz heslo Proboštství kláštera cisterciaček - Vallis Santa Mariae, Pohled). Jedná se o samostatně stojící budovu dnešní fary.
Po zrušení cisterciácké klášterní komunity v roce 1782 v rámci josefínských reforem fungoval klášter ještě 10 let jako útulek pražských karmelitek, a pak byl proměněn na továrnu. Ale již v roce 1807 kupuje panství Josef, hrabě z Unwerthu a klášter mění na zámek. Po něm panství dědí jeho synovec Evžen Silva-Tarouca, kterého zde několikrát navštívil významný český malíř Josef Mánes. Později získala koupí zámek hraběnka Klotilda Clam-Gallasová z Dietrichsteina. Její dcera, hraběnka Festetičová, obývala zámek až do začátku druhé světové války. V rámci Benešových dekretů byl zámek znárodněn.