Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Právě se nacházíte:
Úvod /
Kultura /
Osobnosti / Kostel Nanebevzetí Panny Marie (církevní muzeum), Polná
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (církevní muzeum), Polná
zpět do výpisu
Kostel byl vystavěn na místě staršího chrámu z iniciativy majitele panství knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Domenica de Angeli. Jako stavitel je uváděn kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Výzdobu kostela, která se řadí mezi nejpůsobivější sakrální interiéry u nás, realizovali malíř Luca Antonio Colomba a významný štukatér Giacomo Antonio Corbellini. Kostel je po kompletní obnově přístupný veřejnosti (prohlídka interiéru, expozice církevního umění, výstup na věž).
| Region: | Jihlavsko | | Okres: | Jihlava | | Obec: | Polná |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | národní kulturní památka | | Autorství: | Domenico de Angeli, Spinetti Jan Baptista, Colomba Luca Antonio, Corbellini Giacomo Antonio, Schmoranz František, Sieber Jan David |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 18285/7-5076 | | URL: | http://www.farnostpolna.cz | | GPS souřadnice: | 49°29'15.746"N, 15°43'5.349"E | | Slohové období (hlavní): | Renesance | | Slohové období (další): | Historizující slohy | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Na místě nynějšího děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie stál již od 13. století gotický kostel. Koncem 17. století kostel přestal kapacitně vyhovovat, a proto majitel panství kníže Leopold Ignác z Ditrichštejna pověřil v roce 1700 stavbou nového kostela, podle plánů italského stavitele Domenica de Angeli, Víta z Nového Veselí. Půdorys nového chrámu značně přesáhl rozměry dosavadního chrámu, zabral plochu okolního hřbitova a stavbě musela ustoupit i část zástavby na dnešním Husově náměstí. Nezkušeného stavitele Víta brzy nahradil kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Slavnostní vysvěcení proběhlo v září 1707. Velký požár v roce 1863 zničil takřka polovinu městské zástavby a také poškodil střechu a věž kostela, ta se i se zvony zřítila na zem. Výstavbu nové věže uskutečnil na sklonku 19. století, podle plánů Františka Schmoranze, německobrodský stavitel Josef Šupich. Současně proběhla také obnova interiéru hlavní lodě pod vedením architekta Antonína Suchardy z Nové Paky.
Interiér je bohatě vyzdobený štukatérskou prací florentinských umělců a řadí se mezi nejpůsobivější sakrální interiéry u nás. Je to dokonalá ukázka precizní umělecko-řemeslné práce italských mistrů, kteří zde vytvořili štukovou a freskovou výzdobu na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu. V prostorách chrámu se nachází hrobka rodu Žejdliců. V interiéru zaujme bohaté mobiliářové vybavení a Sieberovy varhany, které jsou největším zachovaným barokním nástrojem domácí provenience. Trojlodní barokní bazilika je jednou z nejmohutnějších v republice - je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká. Věž postavená podle návrhu architekta Františka Schmoranze sahá do výšky 64 m a slouží jako vyhlídka.
Kostel byl vystavěn na místě staršího chrámu z iniciativy majitele panství knížete Leopolda Ignáce z Ditrichštejna v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Domenica de Angeli. Jako stavitel je uváděn kutnohorský mistr Jan Baptista Spinetti. Výzdobu kostela, která se řadí mezi nejpůsobivější sakrální interiéry u nás, realizovali malíř Luca Antonio Colomba a významný štukatér Giacomo Antonio Corbellini. Kostel je po kompletní obnově přístupný veřejnosti (prohlídka interiéru, expozice církevního umění, výstup na věž).
