Tasovská fara, jak prokázaly nedávné archeologické průzkumy, vznikla barokní přestavbou gotického kostela. Barokní přestavbu provedl po polovině 18. století brněnský architekt František Antonín Grimm.
Rejstříkové číslo KP: | 103923 | GPS souřadnice: | 49°17'18.821"N, 16°5'37.265"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Románsky sloh | Slohové období (další): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Archeologický průzkum, který v nedávné době probíhal, zjistil velmi zajímavé skutečnosti. V počátcích byl současným panem farářem Mgr. Krylem odhalen jižní kamenný, polychromovaný, raně gotický portál. Stavba kostelíka, asi z poloviny 13. století ve hmotě barokní fary, byla dále upřesňována archeologickými metodami. Tak se pod terénem podařilo odkrýt část bývalého kněžiště kostela sv. Jiří. Tak také bylo zjištěno, že kostelíku předcházela stavba románské rotundy z 20.–30. let 13. století. To jsou významné objevy posunující historii obce oproti současným znalostem de facto o několik desetiletí do minulosti.
Mezi uživateli fary je zajímavá ve 20. století především postava faráře Jakuba Demla (1878–1961), vysvěceného na kněze v roce 1902. Deml, který se v Tasově také narodil, byl mezi katolickou vrchností, mezi obyvateli Tasova i mezi kulturní veřejností známý jako bouřlivák a zcela nezařaditelný kněz, který se nedokázal sklonit téměř před žádnou pozemskou autoritou. Prvorepubliková cenzura dokonce zabavila jeho knihu Zapomenuté světlo. Básník, prozaik a esejista, vydal – většinou vlastním nákladem – celkem 135 děl. Ještě za minulého režimu byly posmrtně vydávány jeho útlé knížky, např. poetická próza Moji přátelé. Takovýto člověk to jistě neměl lehké ani po komunistickém převratu, kdy byl v roce 1948 obviněn, že se sblížil s fašisty. Bezúhonnost mu naštěstí u soudu dosvědčil jeho přítel básník Vítězslav Nezval, sedmdesátiletý básník tedy nemusel do vězení. Za svého života se přátelil mimo jiné s významnými postavami moravské (české) kulturní scény. Kromě už jmenovaného Vítězslava Nezvala to byl také básník Otokar Březina, Josef Florian, Pavla Kytlicová. Deml objevil a rozvinul především metodu psaní, kterou mnohem později užívali surrealisté. Proud řeči, jakési automatické, co možná nejméně rozumem kontrolované psaní. Deml je pohřben na bývalém hřbitově za presbytářem tasovského kostela (viz heslo Hrob - Jakub Deml, Tasov).