Barokní hřbitovní kostel sv. Anny byl postaven v letech 1695-1697 původně jako kaple. Na jeho vzniku se finančně podílela telčská městská rada a jezuitský řád, který ve městě působil od roku 1595. Staviteli byli Antonio Scotti a stavební mistr Lorenc. Průčelí kostela je osazeno sochami od Davida Liparta.
Rejstříkové číslo KP: | 15861/7-5258 | GPS souřadnice: | 49°11'2.43"N, 15°27'27.459"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým presbytářem a čtvercovou sakristií, přistavěnou k severní straně, má sedlovou a nad presbytářem valbovou střechu krytou šindelem, nahoře sanktusník se zvonem umíráčkem. Monumentalitu stavbě dodává bohatě členěné a zdobené hlavní průčelí. Hlavní vstup zdobí pravoúhlý kamenný portál s kamenným ostěním, s ušima a kapkou, diamantová bosáž v nadpraží nese rozeklaný fronton. Postranní pole mají po dvojici nik nad sebou, ve spodních nikách jsou umístěny barokní sochy biskupů od brtnického sochaře Davida Liparta z roku 1711. Interiér kostela je prostorný a přehledný, s výjimkou plochostropé oratoře s valenou klenbou s výsečemi. Mobiliář sestává z nejednotného, ale kvalitního barokního zařízení vzniklého převážně v rozpětí poslední třetiny 17. až 1. poloviny 18. století.
Kostel se nachází uprostřed hřbitova, jenž byl založen v poslední třetině 17. století jako náhrada za zrušený hřbitov u kostela sv. Jakuba u zámku. Ze stejné doby, s mladšími úpravami, pochází ohradní zeď a vstupní zděná brána se segmentovým záklenkem a s volutovým štítem s trojúhelníkovým tympanonem nad výrazně profilovanou římsou. Štít zdobí obraz sv. Anny učící Pannu Marii. Kolem kostela jsou do zdi osazeny staré náhrobní kameny. Zajímavostí je empírový náhrobek místního obrozeneckého básníka Vincence Furcha se sochou Anděla smrti, zasazený do ohradní zdi v jihozápadní části hřbitova.