Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Mikuláše, Humpolec
zpět do výpisu
Původně plánovaná trojlodní stavba s transeptem nebyla z finančních důvodů dostavěna. Objekt následně prošel výraznými stavebními úpravami, z nichž nejvýznamnější byla přestavba Jana Blažeje Santiniho v letech 1721–1722. Realizaci slavného architekta však na konci 19. století překryla novogotická přestavba.
| Region: | Humpolecko a Pacovsko | | Okres: | Pelhřimov | | Obec: | Humpolec |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ne | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Santini Aichel Jan Blažej, Blecha Matěj, Lhoták F. X. |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 36119/3-3036 | | URL: | http://infohumpolec.cz/infocentrum/ | | GPS souřadnice: | 49°32'29.502"N, 15°21'33.244"E | | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy | | Slohové období (další): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
První písemné zmínky o farním kostele svatého Mikuláše pocházejí z roku 1233. Kostel byl původně budován jako trojlodní gotická stavba s transeptem. Zřejmě z finančních důvodů nebyl ale dokončen a ze zamýšlených plánů bylo zbudováno pouze kněžiště s hlavní lodí. Kolem roku 1600 došlo k přistavění podvěží s malou vížkou. O rok později byl Janem Kosteleckým odlit a následně umístěn do zvonice zvon Jiří. V letech 1721–1722 proběhla přestavba kostela dle plánů architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichela, jenž byl v té době zaměstnán u želivských premonstrátů, kteří tehdy spravovali humpolecký kostel a faru. O povolení k přestavbě požádal humpolecký farář, premonstrát Michael Hrůza arcibiskupskou konzistoř 8. ledna 1720. Stavba, kterou prováděl zednický mistr Matěj Isthum, byla dokončena 28. srpna 1722.
Mezi lety 1893–1895 prošel svatostánek regotizací dle projektu architekta Matěje Blechy. Původně barokní věž byla značně zvýšena a zastřešena helmicí se čtyřmi arkýři. Před podvěžím vznikl pseudogotický portál. Poslední výraznější stavební úpravy proběhly v letech 1936–1937, tentokrát dle projektu stavitele F. X. Lhotáka. Z věže se dnes nabízí pěkný výhled na město a okolí.
Původně plánovaná trojlodní stavba s transeptem nebyla z finančních důvodů dostavěna. Objekt následně prošel výraznými stavebními úpravami, z nichž nejvýznamnější byla přestavba Jana Blažeje Santiniho v letech 1721–1722. Realizaci slavného architekta však na konci 19. století překryla novogotická přestavba.
