Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (prohlídky), Telč
zpět do výpisu
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem území a jeho proměn v prostředí severně od Alp. Zámek je spolu s historickým jádrem města od roku 1992 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Objekt nabízí dvě prohlídkové trasy. Dále lze navštívit galerii (příležitostní výstavy), zámeckou zahradu nebo přilehlý park.
| Region: | Telčsko | | Okres: | Jihlava | | Obec: | Telč | | Ulice: | Náměstí Zachariáše z Hradce |
|
| Číslo popisné: | 1 | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | UNESCO a národní kulturní památka | | Autorství: | Baldassare Maggi z Arogni, Leopold Esterreicher, Vlach Antonín |
|
více informací
| Oficiální název: | Státní zámek Telč, Muzeum Telč | | Rejstříkové číslo KP: | 15430/7-5249 | | URL: | www.zamek-telc.eu www.muzeum.ji.cz | | GPS souřadnice: | 49°11'6.606"N, 15°27'5.39"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Renesance | | Slohové období (další): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Zámek vznikal v několika etapách přestavbou gotického hradu z 2. poloviny 14. století.
Stavitelé (mistři Leopold Esterreicher, Antonín Vlach a posléze Baldassare Maggi z Arogna) tak byli nuceni se vyrovnat se stávajícími budovami. Přestavba nebyla vždy radikální, dodnes zůstaly zachovány například sklípkové klenby mistra Esterreichera. Díky tomu nabízí areál návštěvníkům neopakovatelnou atmosféru, vyznačuje se malebnou nepravidelností a útulnými zákoutími. Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády Zachariáše z Hradce. Jedinečnost jím iniciované přestavby korunují interiéry. Nejvýznamnější je výzdoba slavnostního Zlatého sálu s kazetovým, bohatě vyřezávaným dřevěným stropem, datovaným do roku 1561. Další renesanční kazetové stropy jsou v sálech Modrém a Rytířském. Klenotnici zdobí iluzivní, jemně propracovaná sgrafitová výzdoba. Mimořádný je prostor kaple Všech svatých. Zde pod rozměrným mramorovým náhrobkem odpočívá iniciátor přestavby sídla Zachariáš z Hradce se ženou Kateřinou, rozenou z Valdštejna. Kaple vyniká naprosto jedinečnou bohatou štukovou výzdobou a je důstojným místem odpočinku pro člověka, který pro Telč v historickém kontextu tolik znamenal.
Zámek se nikdy neprodával, nýbrž se dědil z rodu na rod. Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Příslušnice rodu pánů z Hradce – Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla – především portréty. Snahu Slavatů přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání dokládá ve městě barokní stavba jezuitského kostela Jména Ježíš v samé blízkosti zámku. Další majitelé panství, Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna, prováděli na zámku jen drobnější úpravy.
.jpg)
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem území a jeho proměn v prostředí severně od Alp. Zámek je spolu s historickým jádrem města od roku 1992 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Objekt nabízí dvě prohlídkové trasy. Dále lze navštívit galerii (příležitostní výstavy), zámeckou zahradu nebo přilehlý park.
