Vila Míčkova, Nové Město na Moravě
zpět do výpisu
Vilu pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčku a jeho ženu navrhl absolvent pražské Akademie výtvarného umění architekt Lev Krča, žák Josefa Gočára, v roce 1939. V době svého vzniku představovala stavba na místní poměry vysoce kvalitní a nadstandardní formu bydlení.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Volně stojící třípodlažní vila byla postavena v období od podzimu roku 1939 do listopadu roku následujícího na území nazývaném Niva, kde se tou dobou soustředila převážná část rodinné výstavby. Základ stavby tvoří poměrně jednoduchá hmota, zastřešená nízkou jehlancovou střechou s výraznou vysutou korunní římsou. Sokl z lomového kamene kontrastuje s jinak hladkými omítkami celé stavby. Vstup, krytý terasou předstupujícího rizalitu, je orientován ze severu. Ústředním prostorem je prostorná osvětlená hala s ústředním dřevěným schodištěm, ze které jsou přístupné ostatní pokoje - v přízemí místnosti společenské a v patře ložnice majitelů. Ve zvýšeném suterénu je umístěna garáž s technickým zázemím domu. Architekt přistoupil k návrhu poměrně konzervativním způsobem, kterým se snažil skloubit vliv tradicionalisticky smýšlejícího prostředí s nepříznivým dopadem drsnějších klimatických podmínek Českomoravské vysočiny. Realizace Míčkovy vily uzavírá tvůrčí architektovu činnost na Novoměstsku. Vila je podnes dochována v její autentické podobě a nadále zůstává majetkem potomků původních majitelů. Je významným zástupcem individuálního bydlení 1. poloviny 20. století.
Volně stojící třípodlažní vila byla postavena v období od podzimu roku 1939 do listopadu roku následujícího na území nazývaném Niva, kde se tou dobou soustředila převážná část rodinné výstavby. Základ stavby tvoří poměrně jednoduchá hmota, zastřešená nízkou jehlancovou střechou s výraznou vysutou korunní římsou. Sokl z lomového kamene kontrastuje s jinak hladkými omítkami celé stavby. Vstup, krytý terasou předstupujícího rizalitu, je orientován ze severu. Ústředním prostorem je prostorná osvětlená hala s ústředním dřevěným schodištěm, ze které jsou přístupné ostatní pokoje - v přízemí místnosti společenské a v patře ložnice majitelů. Ve zvýšeném suterénu je umístěna garáž s technickým zázemím domu. Architekt přistoupil k návrhu poměrně konzervativním způsobem, kterým se snažil skloubit vliv tradicionalisticky smýšlejícího prostředí s nepříznivým dopadem drsnějších klimatických podmínek Českomoravské vysočiny. Realizace Míčkovy vily uzavírá tvůrčí architektovu činnost na Novoměstsku. Vila je podnes dochována v její autentické podobě a nadále zůstává majetkem potomků původních majitelů. Je významným zástupcem individuálního bydlení 1. poloviny 20. století.
