Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Žďár nad Sázavou
zpět do výpisu
Barokní trojiční sloup byl na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z Tyrolska. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl („trůn milosti“).
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Žďár nad Sázavou | | Ulice: | náměstí Republiky |
|
| Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Steinhubel Jakub |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 20542/7-4637 | | GPS souřadnice: | 49°33'44.094"N, 15°56'24.049"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Centrální výjev Nejsvětější Trojice, tzv. typ Gnadenstuhl, kde Bůh Otec v lehce rozepjatých rukou drží kříž s tělem Ježíše Krista, je situovaný na vrcholu sloupu. Nad trojúhelníkovou svatozáří Boha Otce se vznáší pozlacená holubice, která představuje Ducha svatého. Bůh Otec stojí na zeměkouli, jež je nesena třemi anděly a obklopena malými postavami andělů držícími v rukou zlacené ratolesti.
Sloup je doplněn skulpturami světců – sv. Janem Nepomuckým, sv. Floriánem, sv. Šebestiánem a sv. Rozálií, která je umístěna v jeskyni v podstavci. Sv. Rozálie je vzývána jako ochránkyně před morem i dalšími epidemiemi a často bývá součástí morových sloupů. O vzniku sloupu informuje letopočet vytesaný na kmeni stromu u sochy sv. Šebestiána. Zde je také uvedeno jméno autora Jakuba Steinhübela.
Kolem celého sloupu je vedena kamenná balustráda, přístup ke sloupu umožňuje nízká kovová mřížka.
-
-
Barokní trojiční sloup byl na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z Tyrolska. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl („trůn milosti“).
