Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Dům rodný bratří Mrštíků, Jimramov
zpět do výpisu
Na domě č. p. 156 v Jimramově je osazena pamětní deska která upozorňuje, že se v tomto domě narodili bratři Vilém a Alois Mrštíkové. Rodný dům bratří Mrštíků je obdélné přízemní stavení zastřešené valbovou střechou, pocházející z průběhu 19. století. Pod podestou nástupního schodiště připomíná tuto událost ještě reliéfní pamětní deska.
Region: | Novoměstsko a Ždársko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Jimramov | Ulice: | Borovnická |
|
Číslo popisné: | 156 | Zpřístupnění: | nepřístupné | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka | Osobnosti: | Mrštík Alois, Mrštík Vilém |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 18824/7-4111 | GPS souřadnice: | 49°38'20.496"N, 16°13'24.507"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Alois a Vilém pocházeli z rodiny chudého ševce. Rodina se v roce 1869 přestěhovala z Jimramova do Ostrovačic u Brna a potom v roce 1875 do Brna.
Alois Mrštík vystudoval reálku a učitelský ústav v Brně a od roku 1881 učil na školách v různých jihomoravských obcích. Od roku 1889 působil jako správce školy v Divákách u Hustopečí, kde žil až do smrti, poskytl domov svému bratrovi i otci a kde vytvořil všechna svá díla. S manželkou Marií bydleli přímo ve škole. Literárně Alois Mrštík přispíval do časopisů Vesna, Národních novin, Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíra, Světozoru, Národních listů, Máje a dalších novin a časopisů. Vrcholem jeho díla je román Rok na vsi a drama Maryša, které napsal společně s bratrem Vilémem.
Vilém po studijním nezdaru v Brně maturoval v roce 1885 v Praze. Chtěl pokračovat ve studiích na malířské akademii, ale neměl dostatek finančních prostředků. Nastoupil tedy v Praze na práva, ale ta nedokončil a věnoval se plně literatuře a žurnalistice. Z mladého studenta práv se postupně stával uznávaný znalec a překladatel Tolstého, Dostojevského, Gorkého. Na přelomu devadesátých let 19. století. se přestěhoval k bratrovi Aloisovi do Divák u Hustopečí, kde Alois působil jako správce školy. Návštěva carského Ruska Viléma přivedla k názoru, že nejsvébytnější slovanskou zemí je Morava. Spolu s bratrem redigoval časopis Moravskoslezská revue. Vilém Mrštík byl dlouhodobě nemocný a právě nemoc a tvůrčí krize vyústily v jeho sebevraždu.